„Kritiku současného návrhu víceletého finančního rámce jsme si od premiéra Babiše přečetli už v jeho hlášení Čau lidi z 2. února, kdy uvedl, že se mu nelíbí celkové navýšení rozpočtu a zároveň snížení kohezních fondů. Nepředstavil však jediný konkrétní návrh, se kterým do vyjednávání půjde a odmítl předat poslancům materiál, který vydával za seznam svých požadavků,” komentoval František Kopřiva, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti.

Na priority premiéra Babiše se Kopřiva tázal v interpelaci už 13. února. Na těch ale premiér chyběl. Proti unijnímu rozpočtu se premiér vymezuje již delší dobu, během ní ale nebyl schopný představit žádný návrh dohody.

„Je otázkou, zda je hlavním zájmem Andreje Babiše Česká republika, nebo dotace velkým agrokomplexům. Babiš má spojence v rámci Visegrádu, ale pomáhá tím spíše zájmům Polska a Maďarska. Polsko z unijních prostředků postavilo dálniční síť, v Česku se eurofondy využily např. na dálnici D3, která ale stále není dostavěná,” doplnil Kopřiva.

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021-2027 reaguje na změny, kterými EU prochází. Kromě migrační krize a odchodu Spojeného království z unie se změny promítnou i do vyšší podpory inovací, vědy a výzkum a snížení prostředků na politiku soudržnosti nebo do zemědělství. Návrh finančního rámce také počítá s masivními investicemi, které jsou určené na spravedlivou transformaci v rámci boje s klimatickou změnou nebo např. na pomoc při rekvalifikaci pracovníků po uzavření dolů.