Národní galérie ředitele Jiřího Fajta, jehož prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem, tímto krokem popírá zásadu, že památky mají být umístěny v zemích, kde historicky byly. Jde o zásadu, na jejímž základě řada bývalých kolonií žádá návrat v minulosti odvezených památek. Památka totiž neexistuje sama o sobě, ale je součástí historického místního kontextu. Nelze-li památku vystavit přímo v budově původního umístění, má být vystavena alespoň v dané lokalitě. Fajt působil v Německu a zde by bylo nemyslitelné, aby braniborská galérie v Berlíně bránila proti vůli bavorského vlastníka návratu jakékoli kulturní památky do Bavorska.

Není důvod, aby v Praze byly soustředěny památky z celého státu. I kdyby Madona z Veveří zůstala ve vlastnictví státu, měla být převedena do státní Moravské galérie v Brně či jiné státní instituce na Moravě. Není žádný důvod pro to, aby v hlavním městě v Čechách byly soustřeďovány památky z jiných zemí – Moravy a Slezska. Naopak je správné v těchto, ve srovnání s Prahou chudších zemích rozvíjet turistický ruch i díky místním historickým památkám.

Církevní restituce jsou šancí pro návrat památek do původních lokalit. Arcibiskupství olomoucké má cenné obrazy v Olomouci i v arcibiskupském zámku v Kroměříži a spolupracuje s Muzeem umění Olomouc. Brněnské biskupství má Diecézní muzeum v Brně. Je zde také Moravská galérie a Moravské zemské muzeum. Brněnské i olomoucké vysoké školy jsou centry vědy v oblasti muzejnictví, památkářství a umění. O památky je možné se na Moravě odborně postarat.

I v církvi někdy převládne centralizace. Příkladem je osud augustiniánského Opatství na Starém Brně, kde roku 2015 v době vydání restituovaného majetku byla zlikvidována místní správa a nahrazena správou z Prahy. Výsledkem je odchod věřících do jiných kostelů, úbytek darů i zastavení mnohaleté rekonstrukce starobrněnského opatství a baziliky - významné moravské kulturní památky. Madona z Veveří však má budoucnost na Moravě zajištěnu.