Základní školy se řídí pravidly obsaženými v zákoníku práce, na mateřské školy se vztahuje obecná (a méně příznivá) právní úprava dle občanského zákoníku. Cíl novely je prostý, sjednocení právní úpravy pro základní i mateřské školy, pokud jde o jejich odpovědnost za úrazy, ke kterým dojde během vyučování.

Předloženou novelou zákoníku práce dojde ke sjednocení a zpřehlednění právního řádu pro školy, ale i ke zvýšení ochrany pro děti a žáky, kteří je navštěvují. Věra Kovářová vysvětluje: „Sjednocením právní úpravy vznikne jednotný právní základ pro mateřské i základní školy, bude se pro ně moci např. uplatnit také stejná pojistná smlouva.“

Vedle zpřehlednění úpravy a posílení právní jistoty rodičů a jejich potomků dojde v případě dětí v mateřských školách k posílení jejich postavení, které bylo ve srovnání se žáky základních škol bezdůvodně slabší.

Zaměstnavatelé doplácí na obecný zájem

Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout bezpříspěvkovým dárcům krve pracovní volno a náhradu jejich příjmu za den odběru. Nesou tak na svých bedrech náklady spojené s účastí jejich zaměstnanců - dárců na odběru v obecném zájmu. Právě to by měl pozměňovací návrh aspoň částečně narovnat.

„Jsme přesvědčeni, že by tyto náklady neměli nést zaměstnavatelé, ale stát, resp. veřejné rozpočty, konkrétně systém veřejného zdravotního pojištění. Nebráníme se diskuzi o jiných zdrojích, na bedrech zaměstnavatelů by ale tato zátěž zůstávat neměla,“ představuje podaný pozměňovací návrh Věra Kovářová. Podstatou pozměňovacího návrhu je snížení výše základu pro odvod na pojistném o částku ve výši náhrady mzdy nebo platu, která náleží zaměstnanci za den, kdy byl krev darovat.

„Věřím, že důsledkem této změny bude na straně zaměstnavatelů větší ochota postrádat jejich zaměstnance, kteří jsou bezpříspěvkovými dárci krve. A ty potřebujeme jako sůl, o tom nikdo nepochybuje,“ dodává Věra Kovářová.

Skončí spolkový život na venkově?

„Další předložený pozměňovací návrh definuje výši tržeb, při které veřejně prospěšný poplatník, tedy spolek, nemusí tržby evidovat v rámci EET,“ uvádí Věra Kovářová a dodává, „věřím, že tento krok pomůže zvýšit právní jistotu a zároveň zachová spolkový život na venkově.“

Dosavadní znění zákona o EET vyjímá z evidence tržeb tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti spolků. Jak jistě každý uzná, zákony by neměly obsahovat nejasné pojmy, u kterých není zcela předvídatelný výklad a kterým pojem „drobné“ zajisté je. Metodika k zákonu o EET uvádí hranici 300 000 Kč.

„Tuto hranici považuji za nízkou a naopak je potřeba podpořit činnosti spolků na venkově, které vedou k rozvoji života na obci.“ komentuje současnou hranici Věra Kovářová.

Pozměňovací návrh zakotví hranici na 500 000 Kč, což považujeme již za vůči spolkům vstřícnější a snad i pro vládu přijatelné. Věříme, že tento krok pomůže a usnadní fungování spolků na obcích a rozvoji jejich činnosti a utváření společenského života na obci.