Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři,

dnes projednáváme velmi narychlo novelu energetického zákona. A když něco projednáváme takto narychlo, znamená to, že buď nastala výjimečně napjatá situace, která vyžaduje neodkladné řešení i v legislativní rovině, nebo že vláda cosi zanedbala a je třeba to následně ve Sněmovně zachraňovat. Tady jsme svědky speciální kombinace. Vláda opravdu a fatálně nedocenila řadu rizik. Ale ne tato vláda. (Smích v levé části jednacího sálu.) Stalo se to již před lety a měsíci. Hloubku těch selhání ale ukázal až poslední podzim a zima. A nyní proto musíme spěchat.

Když se podíváme na vývoj těch událostí, tak loňský začátek energetické krize nás zastihl nepřipravené. Následovalo dramatické období krachů a odchodů energetických firem z trhu. To se stalo v posledním čtvrtletí loňského roku. Energetickou krizi pak prohloubil vojenský útok Ruské federace proti Ukrajině a následná válka. Celý ten sled událostí ukázal, že minimálně poslední dvě české vlády neudělaly v oblasti energetické bezpečnosti dobrou práci a nepřipravily naši zemi na možné problémy.

Je potřeba si říkat pravdu. Pravda zní, že nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela a celá vláda napravují chyby. Kéž by to ale bylo tak jednoduché, že jedním hlasováním bychom mohli energetický problém odškrtnout. Dnešní neutěšená cenová situace v oblasti energií vychází ze dvou pramenů. Tím prvním je celková krize v energetice. To je něco, co je objektivní a s čím samotná Česká republika nemohla příliš co udělat. Tím druhým pramenem jsou ale minulé chyby. Předchozí vlády nereagovaly na postupný vývoj v energetické oblasti, neudělaly vše potřebné pro naši energetickou bezpečnost, a to, co uděláno již bylo, to zavrhli. Je čestné si přiznat, že část tohoto drastického zvýšení cen jde na vrub celosvětového energetického vývoje a že část peněz navíc platí kvůli tomu, že minulé vlády udělaly řadu chyb.