Stačí některé události vůbec nezmínit, nebo je možné říci pouze část informace, případně je možné událost uvést v takovém kontextu, aby její vnímání bylo opačné, než je skutečnost.

Takovou klasickou ukázkou neinformování, nebo částečném informování je mimořádný úspěch čínské kosmonautiky – přistání dvou modulů na Měsíci, odebrání vzorků zeminy a odlet z Měsíce. Jedná se nepochybně o největší událost kosmonautiky za uplynulé desetiletí. Informace jsou velmi střídmé. V úspornosti vyniká Česká televize, která o celé operaci vysílala pouze jednu krátkou reportáž v úterý 1. prosince, když moduly přistály na Měsíci. Za to jsme v uplynulém týdnu byli třikrát informování o zatčení nějakého aktivisty v Hongkongu. Tento nepoměr zvláště vynikne v porovnání o informování dopravy kosmonautů americkou raketou na mezinárodní vesmírnou stanici. Cíl je jasný. Ukázat Čínu jako zaostalou totalitní zemi. Čína určitě není demokratickou zemí v našem pojetí demokracie, ale určitě není zaostalou zemí. Je to až dětinská snaha některých medií nezveřejňovat některé informace s nadějí, že většina občanů je pohodlná a přijme názor hlavních médií, i když tyto informace lze dnes snadno zjistit na internetu.             

Do skupiny „zatajovaných“ informací patří nepochybně skutečnost, že Rusko nám již přes deset let dodává palivové články do obou jaderných elektráren. Média, ale i BIS a řada politiků, vytváří ve společnosti atmosféru, že Rusko musí být předem vyřazeno ze soutěže o výstavbu nového bloku elektrárny Dukovany, protože by nás mohlo později vydírat. Je opravdu zvláštní, že nikomu, ani BIS nevadí, že naše jaderné elektrárny jsou zcela závislé na palivu z Ruska. Původní palivové články od firmy Westinghouse byly tak nekvalitní, že jsme se museli vrátit k ruskému palivu. Všechny tyto informace se dají snadno dohledat, ale většina médií dělá dojem, že o tom neví. Chápu, že se jedná o tvrdý konkurenční boj, ale připadá mi nepochopitelné, že média mohou veřejnost takovým způsobem manipulovat. Kdyby nás Rusko, nebo kohokoliv jiného, chtělo vydírat, má k tomu mnohem více příležitostí. Je to celé nesmysl. Rusko je životně závislé na prodeji svého nerostného bohatství a velmi dobře si uvědomuje, že jakékoliv vydírání by jej velmi poškodilo. Proto také tak usilovně buduje plynovod Nord Stream 2. Chce se vyhnout Polsku a Ukrajině, aby mohlo bez překážek dodávat plyn do Německa a dalších západních zemí.

Do skupiny informací, jejichž smysl byl, za pomoci médií a řady politiků zcela obrácen, patří žádost pana prezidenta, kterou adresoval BIS, o činnosti ruské rozvědky na našem území. Média a část politiků, se zaútočila na prezidenta Miloše Zemana, že je od něj nehorázné, že žádá jména ruských agentů, kteří operují v naší zemi, a že na tyto informace nemá pan prezident právo. Stačí si přečíst vyjádření brigádního generála v záloze a bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby pana Andora Šándora nebo experta na bezpečnostní otázky, někdejší pracovník BIS, policie a Úřadu vlády ČR pana Jana Schneidera. Oba pánové shodně uvádějí, že žádost pana prezidenta byla reakcí na veřejnou zprávu BIS, kde se uvádí, že největší nebezpečí zpravodajských agentů hrozí z Ruska a Číny. Pan Schneider komentuje celou kauzu takto: „Je to tragédie svědčící o „kvalitě“ mediálního obrazu naší zpravodajské komunity, že všichni (včetně bývalých zpravodajců!) reagují na novinový článek, jako by to byl přesně ocitovaný onen úkol z Hradu. Je zbytečné se rozčilovat, když nikdo neví, zda vůbec prezident zpravodajce zaúkoloval, a jestli ano, jak přesně. Mohu pouze vyslovit domněnku, že pokud by se prezident zpravodajců ptal v rámci médii naznačených témat, mohla to být reakce na výroční zprávu BIS, k níž by mohl chtít získat dodatečné informace, aby se přesvědčil, zda tvrzení BIS spočívají na pevném základě.“

Cílem všech, výše uvedených mediálních způsobů klamání, je nasměrovat občany na pokřivené nahlížení skutečností, které má umožnit akceptaci kroků mocenských skupin, bez jakékoliv reakce veřejnosti, nebo odporu pouze minoritní části společnosti. Velká média spoléhají na pohodlnost veřejnosti, neochotu vyhledávat si další informace a utváření si vlastního názoru. Ačkoliv máme k dispozici nepřeberné množství informací, zabýváme se spíše zábavou, tajemnem či humorem. Různé nesmyslné konspirační teorie nás zajímají mnohem více, než přemýšlet o událostech, které mohou mít obrovský vliv na náš život v budoucnosti. Šikovní manipulátoři nám o nich vytvářejí falešný obraz, který z vlastní pohodlnosti akceptujeme, a to je velké nebezpečí do budoucna.

ZDE

Převzato z Profilu.