Při pevné a vytrvalé snaze a odvaze politiků, toho můžeme dosáhnout. Na několika příkladech lze ukázat zcela zřejmý rozpor mezi slovy a činy představitelů EU, které bohužel přebírá i část naší politické reprezentace.

Policie v neděli v Amsterodamu brutálně rozehnala demonstraci proti covid opatřením. Viděl jsem nejtvrdší rány obuškem do hlavy ženy, která jen stála a nebyla agresívní, viděl jsem sražení demonstranta tvrdými ranami obuškem k zemi, viděl jsem policejního psa vláčejícího demonstranta po ulici…. Při pohledu na brutální zásah jsou všechna vyjádření o ochraně lidských práv zcela nevěrohodná. Účelové kecy o nesvobodě v Číně, Rusku a jinde výrazně zhoršují naše hospodářské vztahy s těmito zeměmi. Jsme příliš orientováni na státy EU a Německo, ale měli bychom mít širší portfolio našich hospodářských vztahů. Politika musí sloužit ekonomice a nikoliv naopak, jak to dnes aplikují některé země EU, včetně nás. Tato politika ekonomicky ničí Evropu a s ní i nás.

O upřednostňování politiky a ideologie před ekonomikou svědčí i poslední události kolem uznání jádra a plynu za „zelené zdroje“. Konkrétní podmínky Evropské komise mají být tak přísné, že by na nich Česko nemohlo svou energetiku postavit. V souhrnu Komise říká, stavte si, co chcete, ale plyn bude uznáván, jako „zelený zdroj“, do roku 2030 a jádro do roku 2045. To v praxi hatí český plán postavit na nich přechod od uhelné energetiky k bezemisní výrobě elektřiny a tepla, protože všechny dosavadní české vládní či oficiální energetické strategie a koncepce počítaly s tím, že uhlí v teplárenství a výrobě elektřiny z větší části nahradí plyn a jádro. Náhrada v podobě obnovitelných zdrojů je v českých podmínkách při současném stavu technologií nereálná.

Vyjádření Generálního ředitele společnosti ČEZ Daniel Beneš, je velmi kritické, „Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. Znamenalo by to například, že chystaný nový blok v Dukovanech by mohl být posledním domácím novým jaderným zdrojem. Stavět by se podle Beneše nedaly nejen velké reaktory, ale ani malé modulární bloky. A navíc by nebyly možné ani investice do prodloužení životnosti Dukovan a Temelína na 60 let, jak s tím dnes počítají české energetické strategie“.

Obdobně návrh Komise kritizuje Teplárenské sdružení, podle něhož mají být nové plynové zdroje schopné spalovat 30 procent nízkoemisního plynu do roku 2030 (od roku 2030 se limit zvedá na 55 procent, od roku 2036 mají zdroje plně přejít na nízkoemisní palivo). „Požadavek je zcela nerealizovatelný a dalece překračuje ambice plynárenského balíčku, který Komise předložila v prosinci loňského roku.“ Zelený vodík ze sezonních přebytků solární či větrné elektřiny se v Česku nevyrábí, stejně jako jeho nízkoemisní varianty využívající zachycování a ukládání CO2 z fosilního plynu. Výrobna biometanu je v Česku jedna a vyrábí pro export, vodík je naprosté sci-fi.