Jsem neustále oslovován, abych bojoval za zvýšení příspěvku na mobilitu, příspěvku na péči, příspěvku pro chráněné dílny a další pomoc lidem se zdravotním postižením, kteří se dostávají, v souvislosti se zdražováním všeho, do velmi těžké situace. Lidi se zdravotním postižením zvláště trápí nízká výše příspěvku na mobilitu, což je měsíční dávka 550,- Kč na dopravu. Je skutečností, že tato dávka, která byla k poměru k cenám pohonných hmot snížena již za ministra J. Drábka, dnes ztrácí výrazně svoji hodnotu. Hraběcí rady abychom jezdili veřejnou dopravou jsou pro tyto lidi úplně mimo. To platí i o radách, abychom si snížili teplotu v bytech apod. Ať se každý radil posadí na celý den na vozík a pozná, co to je osmnáct stupňů v bytě. Ze stejného ranku jsou i rady ministra zemědělství Zdeňka Nekuli, kdy před několika týdny na CNN Prima News vážně tvrdil, že dříve lidé jedli méně a také dokázali přežít (360 stupňů, CNN Prima News 22.3.). Obdobně paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová tvrdí, že si lidé doposud žili nad poměry a musí se smířit s tím, že jim životní úroveň klesne. Nerozumím tomu, proč bychom se měli smířit s nižší životní úrovní. Co jsme my, obyčejní lidé, udělali špatně, že máme být trestáni? Snad jen to, že většina asi špatně volila.

Díky nouzovému stavu vláda užívá veřejných prostředků takřka bez kontroly ve prospěch Ukrajinců, ale zároveň tím zastírá svou absolutní neschopnost řešit naléhavé problémy českých občanů. V tuto chvíli jsou náklady vynaložené na integraci Ukrajinců kolem 54 miliard korun a ještě porostou. Současná vláda schválila zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun na začlenění nových ukrajinských žáků a studentů od mateřských škol až po střední školy. 6. dubna vláda v utajeném režimu rozhodla o uvolnění dalších 4,6 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy pro účely zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. Například 1,4 miliardy má ministerstvo školství využít na adaptační aktivity. Vnitro zase může použít až 350 milionů na podporu integrace a adaptace cizinců na lokální úrovni. Úřad vlády má dalších 100 milionů korun na vytvoření a realizaci komunikační strategie pro řešení pomoci občanům Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj našlo 900 mil. Kč na úpravu bytů pro válečné utečence z Ukrajiny. Letošní rozpočet fondu na podporu bydlení mladých rodin byl pouze 750 mil. korun a už je vyčerpán. Když zdravotně postižení chtěli prostředky na bezbariérové byty, nenašla se ani koruna. 

Je třeba si položit zásadní otázku. Je to dobře, že se snažíme přímo integrovat statisíce Ukrajinců, místo standardního postupu, kdy se na hranicích států budují tábory pro válečné utečence? Tyto tábory mají řadu výhod, protože se ví, jaké osoby jsou ubytovány, jsou jim poskytovány základní potřeby a oni sami si uvědomují, že po ukončení bojů by se měli navrátit domů a pomoci při rekonstrukci země. Přístup vlády k přijetí Ukrajinců na naše území má řadu rizik a podle mého názoru také mnoho negativních jevů.

Rozmáhá se zdravotnická turistika, kdy lidé k nám z Ukrajiny jezdí opakovaně za léčbou, protože zdravotní péče v jejich zemi není bezplatná a je méně kvalitní. Četné je zneužívání jednorázové měsíční pomoci ve výši 5000,- Kč tak, že někteří z Ukrajinců opakovaně pendlují mezi Ukrajinou a námi, aby získali dávku vícekrát. Při ubytování v soukromí se mohou utečenci registrovat až po měsíci, takže ani nevíme, kdo se pohybuje na našem území. Přitom jsme v tzv. „schengenu“, zóně volného pohybu, ale jen pro jeho členy.