Pokus o integraci evropských zemí a států není na rozdíl od toho, jak takové procesy probíhaly v dějinách, dílem silného panovníka nebo diktátora. Integrace evropských států do EU je v celé své podstatě okolnostmi vynucený sňatek z rozumu. V tom tkví i mnohé přirozené potíže odehrávající se v průběhu celého procesu. S ohledem na ně a na jejich podstatnou neodstranitelnost jsme ostře proti federálnímu uspořádání EU. Integraci si nicméně vynutila vlastní vnitřní evropská „hloupost", díky které vyšly z evropské půdy dvě světové války. Ty těžce podrazily síly evropského ducha na světovém kolbišti. Hospodářská, organizační i politická globalisace světa ostatně Evropě i nám nedává jinou šanci, než své síly - ve společenství spojeném sdíleným prostorem, sdílenými hodnotami, kulturou i hospodářskou tradicí - sdružit. Po půlstoleté zkušenosti satelitu a vazala ruské komunistické říše je zpochybňování našeho vstupu a členství v EU velmi napováženou. Soudný odpovědný člověk by nikdy neměl na systematickou 50 let trvající likvidaci českých elit a svéprávnosti celé společnosti, nemluvě o hospodářských důsledcích, zapomínat.

Je třeba bez všech ilusí aktivně půspobit ve strukturách EU. To zejména znamená prosazovat uvnitř EU zájmy a názory našeho vlastního společenství a země, činit tak v rámci přijatých pravidel a společně se státy blízkých zájmů a podobných názorů. A také udělat vše pro to, aby celek kráčel správným směrem. Dnes je zejména nutné se zasadit, aby byly zvráceny některé velmi nebezpečné trendy, v jejichž základech je stále se stupňující ignorance křesťanských kořenů Západu. V prosazování protipřirozených idejí dnešních elit EU, jako jsou např. politická korektnost ústící do potlačování svobody slova nebo genderová ideologie, lze jen obtížně přehlédnout totalitarizující prvky. Tzv. New Green Deal, tedy zhmotnění alternativního „zeleného náboženství", účinně podkopává hospodářskou základnu zemí EU, přičemž jeho přínos pro zdravé životní prostředí je v řadě ohledů více než sporný. Vnější ohrožení, dnes representovaná zejména agresí Ruska proti Ukrajině, jsou však nemilosrdná. Zda a nakolik dokáže Západ kremelskému imperialismu čelit, naznačí výsledky nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Konzervativní strana do EP letos sama aktivně nekandiduje, přesto máme politický program, který znovu připomínáme. V této chvíli ještě nemůžeme podpořit žádnou konkrétní stranu či kandidáta, ale vyzýváme již nyní občany, aby nevolili takové strany, které vykazují byť jen náznaky servility vůči moskevskému a/nebo pekingskému režimu.

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda