Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych možná doplnil ty informace, které tady zaznívají jak od pana poslance Brabce, bývalého ministra životního prostředí, tak od jeho kolegyň. On ten příběh je trošku jiný, respektive potřebuje doplnit o pointu. Ta pointa je totiž v tom, že ono není úplně jedno, kde ta PET láhev skončí, jestli skončí v tom recyklovaném odpadu, anebo jestli skončí v tom novém systému zálohování PET lahví.

Ono to totiž není jedno proto, protože ta PET láhev, pokud skončí v tom recyklovaném odpadu, tak je víceméně ten nejcennější plastový odpad, který v tom recyklátu je. V okamžiku, kdy tu PET láhev z toho recyklátu vezmeme a pustíme ho mimo ten odpadový systém, tak odpadové společnosti přijdou o významný zdroj, významný zdroj svého podnikání, protože ta PET láhev je skutečně to nejcennější, co v tom plastu je.

Takže ono to je víceméně dvousečné. Pokud to skončí v té části obchodní, to znamená, vyjme (se?) z toho systému, tak samozřejmě ta snaha těch odpadových společností o recyklaci bude nějakým způsobem ovlivněna. Takže toto je celý ten příběh a myslím ten nejzásadnější bod celé té debaty. Mají petky skončit v recyklovaném odpadu a být součástí byznysu odpadového hospodářství, anebo být z toho byznysu vyjmuty a jít mimo systém?

Zkušenosti z ostatních zemí ukazují, že zálohování PET láhví dává smysl, i v tom případě, že se pouze rozdrtí v tom daném obchodě, na tom daném sběrném místě. Takže jenom jsem chtěl říct, o čem tady dneska budeme rozhodovat. (Předsedající: Čas.) Zda skončí... (Váš čas.) petky v odpadovém hospodářství, anebo... (Váš čas.) v recyklátu mimo systém. Děkuji.