Ale vlastně čemu se divíme, když máme zřejmě nejprolhanější vládu v novodobé historii, řídící se pětikoaličním heslem „slibem nezarmoutíš“. Pro daňovou oblast to platí dvojnásob. Stačí si připomenout předvolební výrok nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury ze srpna roku 2021. „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta.“ Pohádkový vlk také sliboval, a ejhle, kabinet od letošního roku zvýšil daň z nemovitosti o 80 procent. Inu na lidi musí být přísnost!

Lze souhlasit se Stanjurovým tvrzením, že by stát neměl nikoho trestat za to, že si pořídil bydlení. Jde o základní životní potřebu. Při nynějších astronomických cenách nemovitostí a pronájmů je pak jakékoli jejich další zdražení krokem přímo nelidským.

Vybírat daň z nemovitosti je vesměs velmi jednoduché, vždyť stačí nahlédnout do katastru. Věčná otázka ale zní, zda je to v souladu s dobrými mravy. Proč? Kdosi se rozhodne, že si postaví domek. Poctivě dlouhá léta podniká, státu odvádí DPH, daň z příjmu právnických osob a poté ještě daň z dividend či z podílu na zisku. Následně zakoupí materiál a z něj odvede DPH, nebo si objedná stavební firmu, která tuto daň odvede rovněž, o dani z jejího zisku nemluvě. Výsledkem je několikanásobně zdaněná stavba, ze které dotyčný bude eráru platit dál. Mně to fér nepřijde. Stejně tak fakt, že ze stejně velké nemovitosti odvede stejně vysokou daň boháč i chuďas.

V některých městech či obcích majitelé nemovitostí musejí zkousnout dvojí ránu. Leckde totiž daň z nemovitostí navíc zvedlo i vedení radnice. Příkladem může být Zlín, kde jste třeba za byt 3+1 v centru města loni zaplatili 1100 korun, letos to bude už 4300 korun. V kombinaci se zvyšování jiných daní a cen zboží a služeb tak máme při minimálním růstu mezd zaděláno na velký problém. Jak ho bude řešit současná vláda, nevíme. Zřejmě věří, že jí při omlouvání vlastní neschopnosti pomůže osvědčené: „My nic, za všechno může Babiš.“ Skočíme jim opět na tento trik?