Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, byl jsem určen jako zpravodaj tohoto tisku. Něco tady již zmínil pan senátor. Jedná se tedy o sněmovní tisk číslo 165, což je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 

Poslanecká sněmovna v minulém volebním období prosadila, že cizinci s dlouhodobým pobytem v České republice budou muset pět let být komerčně pojištěni jen u pojišťovny VZP, což je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP. Senát nyní navrhuje monopol na zdravotní pojištění cizinců u VZP zrušit. Senátoři navrhují, aby poskytování zdravotního pojištění cizinců bylo umožněno většímu okruhu pojišťoven. Návrh počítá se vznikem registru zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů. Registr, který by měl vzniknout, by zahrnoval vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, přístup do něj by mělo zdravotnické zařízení a v případě potřeby i policie.

Novela má cizincům umožnit do tří měsíců vypovědět smlouvu s pojišťovnou VZP a pojistit se pojišťovnou podle jejich uvážení. Děti cizinců, které narodily v České republice, by neměly být pojištěny z veřejného pojištění pouze na první dva měsíce od svého narození, ale na dvanáct měsíců. Týkalo by se to dětí, jejichž matka nebo otec mají v Česku povolený trvalý pobyt. Novela má také zdvojnásobit limit plnění zdravotního pojištění pro cizince s dlouhodobým pobytem, muselo by být sjednáno nejméně na 120 tisíc euro, což je částka zhruba 3 miliony korun. Autoři předlohy to zdůvodnili tím, že limit se deset let nezvyšoval.

Pojišťovny mají podle stanoveného návrhu dostat povinnost obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. Má to zabránit situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území zcela nepojištěn. Právní úprava pro přijetí novely zákona č. 274/2021 Sb., to jak říká vláda, je v rozporu s právem na svobodu podnikání. Před přijetím novely poskytovala cestovní zdravotní pojištění cizincům řada pojišťoven, jejíž podnikání bylo novelou ukončeno, čímž bylo zásadním způsobem omezeno jejich právo svobodně podnikat. Takové omezení může být ústavně přípustné, jen pokud je legitimně zdůvodněno a je přiměřené. Tak tomu však v případě aktuální platné a účinné právní úpravy není.

Hlavním důvodem pro přijetí novely měly být údajně nahrazené pohledávky ze zdravotní péče poskytnuté cizincům. Tyto pohledávky však nevznikají kvůli cizincům, kteří jsou pojištěni u jiných pojišťoven, než je pojišťovna VZP, vznikají kvůli cizincům, kteří nejsou pojištěni vůbec. Zavedením monopolu PVZP tedy tento problém nijak neřeší. Dále novela neobstojí z pohledu takzvaného testu vhodnosti ve vztahu k zájmu na kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. Monopol PVZP nijak nezaručuje kvalitu či dostupnost těchto služeb a k tvrzenému cíli tedy vůbec nesměřuje. Novela dále neobstojí v testu potřebnosti, zajištění kvality a dostupnosti zdravotních služeb lze stanoveným způsobem určitých podmínek, požadavky na licenci či jinými prostředky. Tedy prostředky by přitom takto významně nezasáhly do práva podnikat.

Novela dle předkladatelů neobstojí ani v testu poměřování, jelikož tvrzené přínosy monopolu PVZP nad negativními důsledky tohoto opatření až již pro komerční pojišťovny, jejich podnikání je zlikvidováno, tak pro samotné cizince, kteří mají zásadně omezenou možnost výběru pojištění či pro stav trhu, který dle navrhovatelů je ve státě (ztrátě?), jakékoliv hospodářské soutěže, nezbytně tím trpí. Navrhovatel dále hovoří. Navíc je současná právní úprava značně riziková. Tím, že cestovní zdravotní pojištění může poskytovat pouze PVZP, hrozí, že v případě, že by PVZP přestala tento produkt poskytovat, či by již nebyla schopna poskytovat, nebylo by možno právní úpravě vyhovět. Na tyto skutečnosti již během původního zákonného procesu upozorňovala Česká národní banka a Ministerstvo zdravotnictví.