Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

prezident republiky vetoval ve středu 4/5 novelu školského zákona, která se Vám tak vrací k Vašemu konečnému rozhodnutí. Spolu se Svazem měst a obcí ČR jsme se v minulých měsících a týdnech Vás, ale i senátorky a senátory snažili přesvědčit, že řada ustanovení této novely je nedomyšlena, jde na úkor svobody rozhodování obcí i rodičů a že MŠMT jako její předkladatel selhává už nyní ve svých slibech především v oblasti financování zákonem předepsaných změn. Dovolte mi prosím v tuto chvíli pro Vás stručně zrekapitulovat hlavní kontroverze zmíněné normy i s jejich negativními dopady:

1. povinný poslední rok mateřské školy (MŠ) – původně zvažovaná 10letá školní docházka se postupně rozbředla v evidenční povinnost každého rodiče nechat pod hrozbou pokuty do MŠ zapsat své šesti či pětileté dítě v posledním roce před nástupem do 1. třídy. Přestože takové dítě nemusí do MŠ nakonec reálně nastoupit (domácí vzdělávání, přípravná třída aj.), musí mu MŠ po celý rok držet místo, a tak blokovat své kapacity v neprospěch jiných dětí. MŠMT se také vůbec nezabývalo otázkou dětí bez povinného očkování, které do MŠ dnes nemohou nastoupit (§ 50 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), ale musejí být přesto v posledním roce zapsány i s uvedenou garancí volného místa,
2. nárok pro děti čtyř, tří a dvouleté (účinnost ke 2017, 2018 a 2020) – obce budou muset svým MŠ nachystat takové kapacity, aby plně pokryly absolutní počty těchto věkových kohort dětí na svém území, aniž by ale tušily, jestli vůbec do školek kdy nastoupí, protože nárok na místo v MŠ není totéž co povinnost ji navštěvovat. MŠMT dále zdůvodňuje, že dvouleté děti nejsou filozofický problém, protože jich už nyní do školek chodí na 40 tisíc. To je sice pravda, ale také máme republikově 41 tisíc odmítnutých žádostí o přijetí, z nichž řada nepochybně pokrývá děti tříleté a starší, a souběžně očekáváme v důsledku účinnosti povinného posledního ročníku MŠ nástup až 10 % nových dětí, které dosud do školek nechodí. A to je dalších až 36 tisíc. Kapacity MŠ tedy budou významně přečerpány i tak,
3. spádové obvody MŠ – spádové obvody omezí rodičovskou svobodu, kam své dítě umístit, a přikáží jim právě jen tu jedinou spádovou MŠ dle místa bydliště. Tvrzení MŠMT, že rodiče budou nadále volní v tom zapsat dítě i do MŠ nespádové, je falešné. Fakticky to totiž nebude kvůli dlouhodobě nedostatečným kapacitám v MŠ možné – kde není místo, nespádové dítě nikdo nemůže zapsat,
4. financování navyšování kapacit MŠ – přestože MŠMT rozhazuje virtuální miliardy na navyšování kapacit MŠ, obcím již na začátku dubna oznámilo, že jeho Fond rozvoje kapacit MŠ a ZŠ (dotační program 133 310) nebude nadále podporovat infrastrukturu pro předškolní vzdělávání, a všechny žádosti je tedy třeba směřovat výhradně ministerstvu pro místní rozvoj na IROP. Z těchto evropských fondů je ale možné čerpat jen na základě schválených místních akčních plánů (MAP), jejichž metodické vedení MŠMT trestuhodně zanedbalo, a nejsou tedy hotovy, a zároveň lze investovat výhradně na dostavby/ přístavby, nikoli však stavby nových MŠ na zelené louce. Řada školek se ale nachází v centrech měst, ve starých vilách, kde není možné technicky kapacitu navýšit, některé MŠ zase nemají ani dostatečné pozemky, takže bez výkupů okolních nesplní směrné hygienické normy (např. velikost zahrady se odvozuje od potřeb na 1 dítě). A to už vůbec nemluvíme o přísnějších hygienických i bezpečnostních požadavcích pro děti dvouleté v rámci stavebního řízení (půjde mj. o objekty se zvýšeným požárním nebezpečím),
5. strategické plánování kapacit MŠ – chystat rozvojové kapacity pro dvouleté a tříleté děti nyní, třeba s předstupem 8 – 10 let, je nemožné. Nikdo nemá v tuto chvíli ani tušení, kolik takových dětí bude v dané obci hlášeno v roce 2020, natož v roce 2025. Může se tak stát, že v roce 2025 bude mít řada zejména menších obcí sice dostavěné školky, ale dětí v nich bude málo. Co udržitelnost IROP a provozní náklady? Takové vynakládání veřejných prostředků je jednoznačně nehospodárné,
6. chůvy jako pomocnice dvouletých – MŠMT dosud nesdělilo (protože to patrně vůbec netuší), kolik takových chův pro dohled nad dvouletými dětmi bude vůbec po roce 2020 v republikovém měřítku potřeba, kdo je zaplatí a kde seženeme vhodné osoby. Je přitom zjevné, že dvouleté děti potřebují daleko větší míru péče (mnohé jsou např. plenovány) než děti tříleté a starší. Učitelů v MŠ máme v Česku nyní skoro 31 tisíc, tedy i chův budeme potřebovat stovky, ba možná i tisíce.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

jen z výše uvedeného je patrné, že MŠMT při návrhu novely školského zákona vůbec nedomyslelo řadu podstatných skutečností a chce uvést v život normu, která se mj. naprosto rozchází s praxí, potřebami a možnostmi samospráv i rodičů. Dovolte mi požádat Vás, abyste při hlasování o vetované novele zvážili svou podporu a svým NE dali pro následující měsíce a roky prostor pro přípravu nového zákona založeného na pečlivé přípravě, reálných analýzách a na diskuzi s obcemi a rodiči. Děkuji Vám. S úctou

Politik je náměstek primátora Liberce pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu (Strana zelených/ Změna pro Liberec).