Technika a vše, co s ní souvisí, má jednu "nepříjemnou" vlastnost. Pokud uděláte jakoukoli chybu, nebo vadný předpoklad, prostě daná věc nefunguje (většinou) vůbec, nebo jinak, než jste chtěli. Za to nemůžete vinit nikoho jiného, než sami sebe. To je i případ zpackané "digitalizace" stavebního zákona, pokud lze vůbec u tohoto amatérského projektu o digitalizaci mluvit.

Na celou záležitost se hodí výrok jednoho ze senilních chvilkových vůdců Sovětského svazu: "Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky". Jenže stavební zákon patří k těm důležitým, nikoli těm, kde lze absolvovat dlouhé narovnávání během praxe. Bohužel zatím se mluví jen o části pravdy. Logistika celé konstrukce je v řadě věcí zpackaná a náprava není na pořadu dnů, ale v lepším případě měsíců. Tisíckrát ministr i jeho straničtí kolegové mohou mávat čísly a grafy, prostě vypukl chaos a reálně hrozí dost velké škody jedincům, firmám i veřejnému sektoru včetně státu.

Ministr Bartoš zjevně věc podcenil. Asi nikdy neabsolvoval přípravu stavby a její realizaci. To by nejen ještě razantněji překopal celé stavební právo, ale i zákon o veřejných zakázkách a jeho úsilí by směřovalo i k umenšení korupčního potenciálu obcí a krajů, asi by prosazoval i reformu státní správy, potažmo samosprávy.

Co se u aktuálního produktu MMR sešlo?

1. Změněná koncepce zákona z původního jednoho stavebního úřadu na ponechání všech stávajících stavebních úřadů.
2. Neúspěšný výběr firmy na digitalizaci (nevyčítám, protože naše soutěžní právo je nevypočitatelné, vypisovatel se dostává do soukolí soubojů a naschválů uchazečů a nakonec, pokud nechce běhat roky po soudech s rizikem úhrady ušlých zisků potenciálního vítěze, musí podepsat smlouvu s patolízalem, o němž dopředu ví, jak mizernou práci odvede).
3. Už roky chybí na stavebních úřadech kvalifikovaní lidé se znalostí stavebního práva. Stát je není schopen zaplatit a složitější projekty řeší zoufale málo těch, kteří toho jsou schopni. Problémem je i věková struktura některých stavebních úřadů 
4. Neproběhlo ostré testování v praxi na vybraných stavebních úřadech.
5. Katastrofálně pozdě začalo školení pracovníků stavebních úřadů.
6. Distribuce potřebné technologie na úřady proběhla pozdě.
7. Nebyly včas hotové prováděcí vyhlášky.
8. MMR nevzalo v potaz, že řada úřadů nemá na malých obcích připojení k internetu, nebo neznají datové schránky apod. Teprve krátce před spuštěním hledali řešení.
9. V zákonu jsou chyby, tudíž máslo na hlavě mají i politici.
10. Už od začátku bylo počítáno s tím, že se budou postupně doplňovat další nové funkce do systému. Asi tak někdo má na úřadech čas pořád upgradovat svoje postupy a danosti.
11. Jelikož je příprava a realizace stavebních investic kontinuální proces, tak by podle principu předběžné opatrnosti měl i náběh nového systému probíhat kontinuálně po dostatečně dlouhou dobu (i když tam jisté přechodové období je - dokonce jedno končí v roce 2027).

Asi by vás napadla řada dalších faktorů, které v tuto chvíli vedou k chaosu se stavebními investicemi. Shrnuto krátce - projekt je zbabraný. Prostě revoluce, která se nepovedla. Vyhozením Bartoše z křesla ministra se stejně nic nevyřeší. I jeho nástupce bude potřebovat minimálně řadu měsíců, než systém jakž takž uvede do použitelného stavu.

Rozhodně by už měla běžet detailní analýza všech slabin systému, systémová práce na plně funkční kostře základních úkonů, rušení malých stavebních úřadů, které nemusí zvládnout problém technicky v akceptovatelných časech vůbec.

A na závěr jednu doušku pro řadu novinářů, kteří o tématu mluví, nebo píší - tohle není politický problém, který se dá okecat. Tohle je prostě nefunkční technický systém, který působí škody, může vést k řadě soudních tahanic i vymáhání škod, k realizaci projektů, které mohou být nepřijatelné (fikce souhlasu) a k odchodu pracovníků státní správy, kterým chaos, strach z chybných úkonů a tlak investorů přeroste přes hlavu.