Babky, co mají rády barevný kýč vám tržby neudělají: Od roku 89 se Praha, až na výjimky, kvalitní architektury nedočkala. Naopak, většina staveb parazituje na géniu loci památkové rezervace. Hotel u ústí tunelu Mrázovka na Smíchově, Květinový, posléze Vodní dům na Václaváku, necitlivě zničená stavební osa karlínské Invalidovny s démonkou od Černého, mizerná podoba Skandinávského domu na Karlově náměstí. Nově k tomu přibyly i interiéry bývalého obchodního centra Máj. Architekt Mlada je nadšením bez sebe, že o té příšernosti se mluví. Jistě, dnes vládne provokace coby hybná síla, ale až opadne zvědavost, byl bych rád, aby tu ohyzdnost investoři zavřeli. Jsem pro moderní odvážnou architekturu, ale tohle  případ interiérů Máje není. Podobnou slátaninu jsem viděl na kanadské straně Niagarských vodopádů. Hnus, který tento jedinečný přírodní výtvor ničil.  Kromě hráčů v kasinech budete "Niagárou" zklamáni. Dlouhodobý spor o to, které interiéry v Praze jsou nejošklivější, byl vybavením budovy Máje rozhodnut.