Jaroslave, už nebudeme kamarádi, vzkazuje z Hradu: k politickému hrdinství v éře zemanismu stačí zajet si na Tchaj-wan. Moc to nebolí, dokonce to může být i příjemné a o PR v Česku máte postaráno. Navíc se bez svého přičinění dočkáte i ocenění ve vlastní straně. Tak nějak dopadne Kubera, pokud se nakonec na Tchaj-wan vypraví. Bonusem bude zbavení se nepříjemné nálepky Zemanova kamaráda. Zjevně zaúkolovaným post soudruhům z Hradu vzteky vylézá jejich rudá z nitra na povrch. Když i nadále bude z pražského podhradí rozkládána Zemanova politika bezbřehého podlejzání kontinentální Číně, mohli by se čínští soudruzi porozhlédnout po jiných poskocích. V takzvané V4 by jich našli víc.

A k samotnému Tchaj-wanu. Jejich investice jsou v Česku významné, na rozdíl od Číny, nepletou se do naší politiky, nikdy jsem neslyšel o řádění jejich rozvědky v naší zemi. Celkem chápu nervozitu rudé Číny. I vzdělaní lidé mně říkají, že si nedovedou představit demokratickou Čínu. Tchaj-wan je světélkem ve tmě, které ukazuje, že by to šlo. Většina médií a politiků typu Klause staršího obdivují ekonomický růst Číny a v souvislosti s tím mluví o úpadku Západu a liberalismu. Už méně mluví o růstu na sekyru, o tuhé centralizaci, kde jedině vyvolení soudruzi vědí, co je nejlepší. A popravdě, i totalitní režimy, pokud uvolní tržní síly, jejich ekonomika se může rozvíjet . Po dosažení jisté úrovně se ale dříve či později zadře, nebo si lidé vynutí korekci režimu směrem k demokracii. Může to trvat desítky roků, ale přijde to. Jsem přesvědčen, že společnost bez průběžné zpětné vazby a neustálých korekcí, se dříve či později dostane do slepé uličky. Se zbouráním zpětné vazby máme nemalé zkušenosti. Dnes se svět bojí, že v budoucnosti Číňané mohou ovládnout svět. Nabízím k přemýšlení alternativní scénář: co by se asi dělo, kdyby byla kreativita Číňanů uvolněna odstraněním rudého teroru?

Významným testem úspěšnosti každého režimu je imigrace. Když jsem desítky roků před 89. slýchal prolhané komunistické tlučhuby, jak je Západ v krizi, jak už toho mají tamní lidé dost, jak stávka stíhá stávku, demonstrace demonstraci, tak jsem si pokládal otázku, proč v zadrátované kleci drží komunisté nás, a proč to není naopak? Historie ukázala. Z toho lhaní už by mohli rudí darebáci všech zemí postavit dálnici na Slunce. Tak moc toho nalhali za desítky roků. A dnes slyším stejné tirády, nejen od tuzemských politiků a velké části médií, ale i například od těch, co ještě ve vlastní zemi nevyřešili problémy s chybějícími splachovacími záchody. A jsme svědky opakování historie. Do zemí "zahnívajícího" liberalismu se denně snaží dostat tisíce lidí za cenu hazardování s vlastním životem. A kdo se dere do Číny? O krajáncích jsem neslyšel, do Ruska formálně emigroval Depardié, asi si dříve narození vzpomenou na snad jediného imigranta z USA do bývalé NDR - Deana Reeda.