Jinak si lze stěží vysvětlit téměř jednostranný atak na TOP 09 a ODS ve věci blokování zákona o elektronické evidenci tržeb. Páteční zasedání Poslanecké sněmovny komentátoři dění i redaktoři berou jako negativní, rušivý moment. Přece se jedná o „pouhé pokladničky“, vysvětloval jeden. Všichni ostatní se prakticky shodují, že je třeba normu „pustit“ ke schválení. Od jediného z mediálních rozumbradů jsem nezaznamenal hlubší úvahu na téma, o co ve skutečnosti jde, proč si pravicová opozice vybrala zrovna tuto normu, jaké jiné zákony, které ničí malé podnikatele a OSVČ, již byly schváleny a které ve Sněmovně na schválení čekají. O co víc se většina novinářů účastnila pitvání všech přešlapů i domnělých přešlapů bývalých středopravých vlád, o to více teď mlčí.

Že většinu lidí česká politika přestává zajímat, je to sice smutné, ale je to realita. Ale že se o EET nezajímají ani ti, kterých se nápad Andreje Babiše bezprostředně týká, je rozhodně k zamyšlení. Přiznám se, že mě zaskočily informace o výzkumu, který uváděl, že většina OSVČ a malých živnostníků volí hnutí ANO. TOP 09 nestojí na podpoře těchto lidí, fandí jí údajně pouhých 5% z této skupiny. Přitom se TOP 09 pro naplnění své vize odpovědné a prosperující společnosti chce opírat o střední třídu. Žádná jiná politická strana se minimálně v poslední době tak otevřeně nepřihlásila ke střední třídě, jako TOP 09. Malí i střední podnikatelé sice nejsou jedinou skupinou střední třídy, ale rozhodně tvoří její důležitou součást. Z tohoto pohledu by se nabízelo přehodnocení postoje TOP 09, ale je jasné, že bez ekonomicky aktivních lidí se ke kýžené světové elitě ani nepřiblížíme, natož abychom ji dostihli. Ale, jak bývá v české kotlině zvykem, všechno má svůj háček.

Vůbec nezpochybňuji výše komentovaný průzkum. Někam se tradiční voliči ODS a od roku 2009 TOP 09 přesunout museli. Alternativu rozdávajících sociálních demokratů znají již od polistopadových začátků. Že by byl Andrej Babiš coby oligarcha levičák, to jim připadalo absurdní. On sám také sebe označil za pravicového nepolitika, který z donucení setrvává v koalici s levicí. Nebýt náhodného povánočního setkání s bývalou spolužačkou ze základní školy, již tři desetiletí pracovitou kadeřnicí, asi bych propadl pocitu zmaru. Ani se netajila svojí přízní k Hnutí ANO. Když jsem jí sdělil, že jí čeká nákup elektronického média, že každou platbu bude muset odeslat okamžitě na centrální úložiště dat, že se asi nevyhne spolupráci s IT firmou, protože počítač ke své práci zatím nepotřebovala, začala měnit barvu. A proč jí to nikdo neřekl, co to má znamenat, a že přes poměrně dost velkou klientelu se z ní asi Onassis nestane. A jestli bude mít další výdaje a povinnosti, asi to radši zabalí. Pokrčil jsem rameny, popřál jí mnoho zdaru v novém roce a pokračoval svojí cestou. Na ono „proč jí to nikdo neřekl“ jsem jen bezradně pokrčil rameny. Česká vlastnost nechávat věci na poslední chvíli a zajímat se až v okamžiku, kdy mně teče do bot, se v případě kontrolního hlášení a EET může sakramentsky prodražit, ne-li něco horšího.

František Laudát, předseda klubu poslanců TOP 09