Jedná se o část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a brněnskou dálnicí D1 (stavba 511). Doprovodné usnesení bylo reakcí Sněmovny na skutečnost, že pro stavbu 511 se v seznamu prioritních staveb místo nenašlo.

Nedůležitější je poslední část usnesení (bod IV.), který ukládá Ministerstvu dopravy čtvrtletně informovat o postupu přípravy Hospodářský výbor Sněmovny. Bez pravidelného projednávání na půdě Sněmovny by to totiž s touto stavbou dopadlo jako vždycky – po odeznění mediální pozornosti by následovalo NIC. Takto bude alespoň vyvíjen tlak na krizí zmítaný resort dopravy a nikam nepospíchající Ministerstvo životního prostředí, aby se začaly odehrávat konkrétní kroky.

Hlasování o doprovodném usnesení bylo natolik konsenzuální, že vybavuje vládu i pražskou radnici morálním mandátem použít i „nestandardních“ postupů, které by přípravu stavby urychlily. Mám na mysli například zahájení výkupů pozemků před získáním územního rozhodnutí i s rizikem, že se některá parcela k danému záměru nakonec nevyužije (i to vyjde levněji, než odkládání stavby). Dále je třeba zajistit, aby se správní procesy zbytečně neprotahovaly přes zákonem stanovené lhůty, jak je dnes běžným zvykem. Když už je stavba 511, díky neschopnosti současné vlády vyjednat v EU výjimku, odsouzena k nové EIA, bylo by chybou nevyužít časového prostoru k úpravě projektu. Nejde o změnu trasování komunikace, které je zakotveno v platných zásadách územního rozvoje a územních plánech Prahy a Středočeského kraje. Jde o dílčí úpravy některých částí projektu. Je třeba ve shodě s dotčenými samosprávami hledat taková řešení, aby se omezil jejich nesouhlas se stavbou. Například v katastru Běchovic je navržená podoba okruhu projektem z hloubi minulého století a právem se místní brání. Kdo by chtěl žít ve stínu monstrózního valu a další protihlukové zdi? Současné vedení Prahy přivedlo metropoli do investiční stagnace. 14 –ti miliardový přebytek hospodaření není výsledkem dobré práce, ale skutečnosti, že nyní město nerealizuje žádný velký projekt dopravní infrastruktury (zřejmě poprvé od roku 89). O to více má možnost podílet se společně se státem na urychlení přípravy stavby 511. Praha by se měla pokusit o případnou kompenzaci pro dotčené obce systémem NÁKLADY – VÝHODY. Jednalo by se o investice a opatření, které si stát vzhledem ke své legislativě nemůže dovolit.

Zatím se pražská radnice uchyluje k výhružkám uzavření svých silnic pro kamionovou dopravu. Alternativa objíždění Prahy existuje, ale její uvedení v život by znamenalo více nehod na těchto komunikacích, více mrtvých a zraněných lidí, škod na majetku, dopravní kolapsy a neskutečné mnohaleté peklo pro zasažené obyvatele Středočeských obcí. Jeden „provizorák“ už z metropole známe – Severojižní magistrála.

Hnutí ANO, jehož lidé „řídí“ krizí zmítaný resort dopravy v tomto období, má jednu velmi účinnou taktiku na odpoutání pozornosti občanů. Pokud se provalí problém, zastíní ho média vlastněná předsedou Hnutí líbivým povídáním o intenzivní práci ministra, nebo obviněním směrem k minulým vládám. Na tuhle hru naskakují i další média. Silnice, či moderní železnici chce skoro každý, reportáže z pokládky obrusné vrstvy jsou jednoduché, atraktivní a lehce sdělitelné. To však nic nemění na faktu, že se současné volební období zapíše do historie naší země, pokud se týká výstavby nové dopravní infrastruktury, černým písmem. Aby se začala stavba 511 hýbat v konkrétních krocích, budu prosazovat, aby se jí Hospodářský výbor zabýval už v září. Věřím, že si na jednání najde čas i někdo z vedení pražské radnice.

FRANTIŠEK LAUDÁT, MÍSTOPŘEDSEDA HOSPODÁŘSKÉHO VÝBORU PARLAMENTU ČR