Blíží se volby. Volby do Evropského parlamentu i volby krajské. Přestože se o nich někdy mluví jako o volbách druhořadých, mohou určit směr dalšího politického dění. Měl jsem možnost 26. 3. 2024 navštívit tiskovou konferenci strany Svobodných s představením volební kandidátky a programových vizí. Kandidátka je dle mého velice kvalitně obsazena včetně tří kandidátů, zastupujících naši stranu. Svobodní, možná i vzhledem k novým kandidátům, učinili velký krok dopředu, pokud se týká racionální, spravedlivé pravicové politiky. Žádné pokukování jinam (Rusko), žádná radikální řešení směrem k Evropě.

Proti vystoupení jednotlivých kandidátů nelze nic namítat. Z duše mi hovořila zejména ekonomka paní Šichtařová. Všichni vystupovali odborně a se znalostí věci. A samozřejmě dobře rétoricky. Padla zmínka i o podpoře naší stranou, což v minulosti u našich partnerů nebývalo zvykem. Takže podporuji. Ale na rovinu musím i ze svých snad už dlouholetých politických zkušeností vyjádřit obavu, zda o reálnou a pravdivou politiku je v naší zemi velké závisti, obdivu k primitivnímu populismu, jednoduchým řešením a doznívajícímu vzdychání po dávno minulých časech vůbec dostatečná poptávka.

A teď k zahraničí. Ruská agrese na Ukrajině trvá již více než dva roky. Trvá, i když se zdá, že jednotlivé vojenské akce Ukrajincům vycházejí. Začíná se totiž logicky, i za cenu obrovských ztrát lidských a materiálních, prosazovat převaha agresora. A svět, jak se zdá, usnul. Nebo dokonce v některých zemích obrací. A nemusíme chodit pro příklad daleko. Liknavost se v tomto případě může krutě vymstít, což už se v historii několikrát potvrdilo.

V konfliktu Izrael kontra Hamás stojím stále a jednoznačně na straně Izraele. Argumenty, proč to tak je, by se nevešly do tohoto článku. Teroristy nesnáším. Odsuzuji teroristický útok těch, kteří se neumějí postavit armádě či jiným složkám, a tak zbaběle a brutálně vraždí civilní občany včetně dětí. A to platí pro Rusko i akce Hamásu v Izraeli. Jedni jsou schopni pracovat, vybudovat velice rozvinutý stát a ti druzí jen natahují ruce. A když jim dáte, tak vás stejně nenávidí.

A ještě jednou z českého rybníčku. Normální situace je těšit se na volby, pokud s řízením věcí veřejných nejsem tak úplně spokojen. Vzhledem k tomu, jaká situace u nás panuje, se však na volby, míněno parlamentní, netěším. Vycházím ze starého pořekadla, že každá změna je horšímu. Sice to neplatí stoprocentně, ale tady v tom případě ano. Současná vláda nadělala spoustu chyb, ale já ty chyby vidím tak říkajíc z druhé strany. Jsem rád, že podporuje Ukrajinu a Izrael.

Chápu, že zodpovědná vláda nemůže nám důchodcům přidat více, než přidala. Chápu, že její možnosti reagovat na události ve světové ekonomice jsou omezené. Chápu, že podporovat ze státních peněz (tedy z peněz daňových poplatníků) stavební spoření, ze kterého stejně většina spořících nestaví, je nesmysl. Co jim však zazlívám – obecně – je opuštění pravicové politiky. Podráží tím vlastní voliče a levičáky a populisty tím stejně nezíská.

Dále ztížila podmínky, zejména tedy ty finanční, pro podnikání zvýšením sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ, zvýšením daně z nemovitostí, nekoncepčním zvyšováním DPH. Naprosto nedostatečně proběhla prověrka o omezení dotací v ekonomice (jak by se jejich snížením či rušením krásně daly řešit důchody). Neprobíhá deagrofertizace státní správy včetně snižování počtu státních úředníků. Například zprávu, že bývalý hejtman Hašek (ČSSD, nyní PRO) je v jakési zkušební komisi na MV ČR, jsem považoval za nevydařený vtip.

Její zacházení s minoritními akcionáři ČEZ připomíná spíše socialismus, než vládu pravice. Zelená pro zvyšování různých poplatků a místních daní, parkování atd. To sice není v kompetenci vlády, ale určitě to politicky posvěcuje (viz zvýšení poplatku za stavenní povolení z 300 na 10 000 korun). Neproběhla dostatečná prověrka všech sociální příplatků, dávek a podpor. Nejsem asociál, který by ztěžoval život nemocným a opravdu potřebným, ale zamyslete se sami, jak to asi ve skutečnosti vypadá.

Tato vláda zvyšuje daně navzdory svým předvolebním slibům. Neustále zvyšuje minimální mzdu. Dává podporu různým dotacím typu „Oprav dům po babičce“ atd. Bohužel lidé stále chtějí, aby se o ně někdo staral. Heslo, že nejlepší je taková vláda, která vládne nejméně, neplatí. O toto heslo bohužel není u nás zájem. Heslo do voleb starejte se o svůj život sami a my vás necháme být by ve volbách shořelo jako papír. Nebo že bych se mýlil?

Na druhou stranu ukočírovat pět politických stran je poměrně obdivuhodné. Sleduji též počínání opozice v našem státě, sleduji projevy účastníků shromáždění na Václavském náměstí, sleduji vystoupení poslanců SPD v parlamentu, a zejména pak častá vystoupení „expertů“ z ANO. Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to k zasmání. Ať už se jedná o vyjadřovací úroveň nebo o spoustu skvělých nápadů, jako je obnova moderního EET (o který dle s. Schillerové prosí hostinští) či o zavedení II. důchodového pilíře, který ANO se socany před léty zabilo. Rovněž mít názory, jak se to zrovna hodí podle průzkumů veřejného mínění, nesvědčí o názorové nebo politické ukotvenosti opozice. Těžko jim pak cokoli věřit.

Budoucnost politického vývoje v naší zemi bude asi hodně složitá. Zatím to z našeho pohledu, tedy z pohledu Strany soukromníků České republiky, vypadá jak v Jiráskově románu „Proti všem“.