Žena s bříškem je těhotný člověk s odůvodněním genderových sluníčkářů, že tak se neurazí žádný muž. Jako kdyby snad muž mohl někdy být těhotný. Naštěstí fiaskem skončily pokusy Švédska o genderově podmíněné odklízení sněhu. Ano, stavět vyhlášku o odklízení sněhu na tom, že ženy chodí více po chodníku, tak je třeba uklidit nejprve je, je vážně nesmysl. Proč by spisovatel Žáček nemohl psát dětskou báseň o mamince a koho to vlastně uráží? Maminky určitě ne, je snad normální stav společnosti, že většina žen se stává matkami. Absurdní je ale hlavně to, že takovým nesmyslům vůbec nasloucháme.

Ženy v demokratické zemi mají legislativně zaručena všechna práva jako muži. Mohou být v politice, stejně jako ve vysokých manažerských pozicích, pokud o ně mají zájem. Ty ženy, které zájem měly, také v takových pozicích jsou a není jich málo. Uměly se prosadit, což je základní předpoklad pro práci manažera a politika. Předpoklad, který nelze vynutit žádnou uměle vytvořenou kvótou.

My ženy máme výsadní roli. Roli, kterou muži nikdy mít nebudou. Jenom ženy přivádí děti na svět a činí je šťastnými. To je ženská priorita a troufám si říct, že při rozhodování, jestli má žena být matkou, nebo političkou, zvolí to první. Realistky si nemyslí, že by ženy musely zaujmout polovinu všech vysokých pozic s podporou kvót, které nota bene schopné ženy uráží. Ženy mají své domény, jimiž řídí svět. Podporují tradiční uspořádání společnosti, tradiční role a tradiční priority, avšak se stejnými právy, příležitostmi i povinnostmi.

Netvrdím, že aktivity některých organizací zabývajících se ženskými tématy nejsou třeba. Například oběti domácího násilí skutečně potřebují pomoc. Ovšem vnucování zcestných myšlenek, popírání ženské role ve společnosti,  to odmítáme financovat z veřejných rozpočtů.

Ing. Daniela Lusková, MPA zakladatelka Realistů a ředitelka Domova U Biřičky