A nejedná se o nic menšího, než snahu o omezení zákulisního a netransparentního lobbingu, který bývá rovněž spojován s korupcí v mnoha formách (úplatky, hmotné dary, informace, klientelismus, nepotismus, střet zájmů). Sice už bylo skoro vše ukradeno a například solární baroni se mohou stále smát, jak si upravili zákon pro sebe, ale také neohrozí možnosti zázračného zbohatnutí politiků na centrální, krajské a obecní úrovni. O zaměstnancích ministerstev a úřadů ani nemluvě.

Přesto se v předloženém věcném záměru regulace snaží zejména o odlišení standardního, legitimního a přínosného lobbingu, coby distribuce informací a dat veřejným funkcionářům za účelem prosazení změny legislativy a rozhodnutí na straně jedné a od zákulisního, záměrně netransparentního lobbingu probíhajícího všemi možnými, někdy i protiprávními prostředky, na straně druhé.

Má k tomu přispět veřejný povinný registr lobbistů a lobbovaných, kde na centrální úrovni to budou primárně veřejní funkcionáři (vláda, parlament), dále náměstci členů vlády, asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády a zaměstnanci kabinetů členů vlády.

Dále pak zavedení legislativní stopy jako povinnosti veřejných funkcionářů uvádět k návrhům právních předpisů subjekty (nikoliv pouze registrované v registru lobbistů), které spolupracovaly na vytvoření či změně legislativního návrhu, pozměňovacích návrzích apod. Spolu se zavedením registru darů hodnotnějších než 5000,- Kč.

Bohužel, věcný záměr dále zcela pomíjí otázky zpracování osobních údajů uvedených osob a návaznost na obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR). Věcný záměr je tak v tomto bodě nejasný, neurčitý a je třeba ho dopracovat po projednání samotného zákona o směrnici EU o GDPR. Návrh se také nelíbí Bezpečnostní informační službě ČR, která v návrhu vidí nedostatečné řešení mimo centrální úroveň, kde se dennodenně rozhoduje o desítkách a stovkách milionů, ať již ve veřejných zakázkách nebo o záměrech ovlivňovaných zájmovými skupinami. Jde zejména o nelegislativní materiály strategického významu (koncepce, strategie) pro státem regulované oblasti či odvětví. Navazující materiály, včetně legislativních, jsou vázány rámcem nastavených strategií/koncepcí. V praxi proto dochází k lobbingu za účelem ovlivňování obsahu dokumentů již na této strategické úrovni, jak poznamenává BIS. Ovšem největší budoucí problém vidím v podpoře proti registru u zájmových, odborných, profesních nebo neziskových organizací, a také překvapivě například u členů bankovní rady České národní banky a ostatních státem zřízených organizací. Škoda jen, že připomínky k zákonu nezaslali ti, kterých se to bude organizačně týkat, jmenovitě kancelář Poslanecké sněmovny, kancelář Senátu a ani kancelář prezidenta se neozvala.