Vláda hodlá ještě tento měsíc projednat tzv. Istanbulskou úmluvu a předložit ji k ratifikaci oběma komorám Parlamentu ČR. Pro urychlenou ratifikaci úmluvy se již vyslovil prezident republiky. Je podle něho chybou, že Česká republika ji dosud neratifikovala. Úmluvu schválila a podepsala ještě Sobotkova vláda v roce 2016, parlamentu se ji však ani Sobotkova, ani následná Babišova vláda, neodvážily k ratifikaci předložit. Důvody jsou zřejmé. Část politiků, církví, odborné i laické veřejnosti v ní nevidí jen nevinný dokument o potírání násilí na ženách, ale spíše jistý manifest agresivního feminismu a genderismu, který otevírá brány pro další zákeřný útok na tradice, rodinu, vztahy obou pohlaví atd.

Není na škodu zopakovat některé základní výhrady proti této na první pohled užitečné úmluvě:

• namísto ideálu vzájemného harmonického soužití staví muže a ženy proti sobě jako soupeřící strany
• přisuzuje chlapcům a mužům automaticky násilnické sklony a žádá jejich převýchovu od útlého dětství
• považuje násilí na ženách za charakteristický prvek života společnosti bez ohledu na realitu
• žádá absolutní rovnost mezi pohlavími bez respektu k jejich biologicky podmíněným odlišnostem
• po staletí vytvářené rodinné a společenské vazby považuje za překonané stereotypy a předsudky
• poskytuje aktivistickým nekontrolovaným neziskovkám rozsáhlou působnost v naplňování cílů úmluvy a žádá státy o poskytnutí značných finančních prostředků na jejich činnost atd.

Trikolora se proto ptá, jaké důvody vedou vládu a prezidenta k tomu, že najednou chtějí překotně dospět k ratifikaci Istanbulské úmluvy? Jaká pozitiva přinese občanům naší země, když i premiér Fiala tvrdí, že její přijetí nebude vyžadovat žádné podstatné změny v našem právním řádu? Jakými argumenty svá tvrzení podporují? Opravdu je jediným důvodem skutečnost, že úmluvu už ratifikovalo 35 států? Bohužel je to jen další případ tupého následování všeho, co se v Evropě odehrává, bez ohledu na zachování vlastní svrchovanosti a důstojnosti. A bez ohledu na zájmy občanů České republiky. Zbývá jen připomenout, že parlamenty dvou států Visegrádské skupiny (Slovenska a Maďarska) Istanbulskou úmluvu ratifikovat odmítly. Trikolora doufá, že právě ty budou inspirací i pro naše poslance a senátory.