Děkuji. Už jsem ani nedoufala, že budu moct. Jelikož je faktická, budu se snažit být stručná. Tady padají různé argumenty. Budu reagovat jak na pana ministra školství, tak na pana předřečníka. Ale všechno, co tady padá, jsou takové obecné floskule, co se týká argumentů, proč tento školský zákon by měl být projednáván. Tak mně přijdou všechny ty argumenty vcelku liché, protože nebyly projednány ani v tripartitě, Pedagogická komora, Unie akademických senátů pedagogických fakult, k tomu dalo negativní stanovisko. A ano, mně je konkrétně jako učiteli velice líto těch studentů, že si s nimi takto neustále zahráváme. Ale to není problém posledních pár let. To je problém školství od let devadesátých, protože se na to kašlalo, a to si přiznejme. Nebyl to nikdy silový resort.

A jediné - jediné - kam se musí školství vrátit, je ke vzdělávání. A vůbec tady nebudeme mluvit o moderním školství 21. století a tak. Tak jak důslednost ve výchově je vychovat, tak důslednost ve školství je naučit a vyučovat.

A tenhleten zákon, který z mého pohledu, pardon, je paskvil a má se tady projednávat v nějaké zkrácené lhůtě, která tedy díkybohu byla vetována. Když se na to tak dlouho kašlalo, tak rozhodně není rozumné něco uspěchávat tím, že se předloží nějaký slepenec. To si tedy ty naše děti a ti naši studenti a ti kantoři, kteří se jim věnují, nezaslouží.

A co se týká argumentů, proč maturitu z matematiky ano, tak dalším velice silným argumentem je, že kromě českého jazyka už od základní školy je na něj vynaložena jedna z největších časových dotací - v první třídě tři hodiny (upozornění na čas), ve druhé čtyři, od třetí pět hodin až po maturitu.