Nesprávným chováním se jí může v podstatě dopustit každý, informoval o tom web Česká justice. Ústavní soud však připomíná, že působení na pudy není zatím v České republice zákonem regulováno. Zajímalo mě zda nejde náhodou o snahu obcházení současného právního systému ministerstvem a ohýbání Ústavy, jelikož součást naší Ústavy je Listina základních práv a svobod článek 17, který nám zaručuje svobodu projevu a slova. Tento nově zavedený pojem ji však ohýbá.

Podle ministerstva jsou rizika předsudečné nenávisti podobná s riziky, která představují extremisté.Jaké pak bylo pro mě překvapení, když ministr vnitra Jan Hamáček ve své odpovědi zmínil, že důvodem této změny terminologie je skutečnost, že v současné době se tradiční extremisté z obavy z postihu už otevřeně nehlásí k neonacismu, nicméně jádro jejich ideologie, které spočívá v šíření nenávisti, zůstává stejné. Čtete dobře tradiční extremisté. Kdo je tradiční extremista? Člověk, který má jiný názor než pan ministr? Je to člověk, který lpí na tradicích a hodnotách svého státu a kultury? V tom případě museli být všichni naši předci, kteří bojovali za naši svobodu extrémisté. Oni všichni podle odpovědi pana ministra položili své životy zcela zbytečně, protože dnes lpět na tradicích a hodnotách je něco extrémního. Položme si otázku co je na tom extrémního? Není spíš extrémní nechránit svou zemi? Možná, že dnes by byl extrémista i Jan Hus za své kázání v Betlémské kapli: "I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?!"

17. listopadu si připomeneme třicáté výročí Sametové revoluce, ale skutečně jsme se za těch třicet let zbavili totality nebo se k ní pomalu vracíme? Možná si říkáte, že kdybychom žili v totalitě nemohla bych toto napsat, ale nemám záruku, že za tyto řádky nebudu stíhána. Kritizujeme komunistický režim, ale co se v naší společnosti změnilo? Vůbec nic, co je dovoleno jednomu není druhému. Určitá skupina může veřejně beztrestně urážet hlavu státu, myslíte, že by to bylo i naopak, pokud by byl prezidentem člověk té dané skupiny, která uráží současného prezidenta a urážel by ho někdo jiný? A takto bych mohla pokračovat na různých příkladech. A nemusíte ani urážet, dnes je nebezpečné používat i satiru, pozastavit se nad něčím, protože by to mohlo být bráno jako nenávistný projev. Nenávistný projev může být totiž cokoliv co se někomu nehodí. Co je nenávistného pro jednoho nemusí být pro druhého a v tom je sporné to posuzovat.

Než budete jásat 17.listopadu nad vítězstvím nad totalitou, tak se prosím zamyslete zda se do ní spíše nevracíme.

(zdroj: interpelace - stenozáznam ZDE)

(převzato z Profilu)