A to přes loňské navýšení úhrad a snížení výběru zdravotního pojištění. Rezervy zůstaly zatím zachovány díky výraznému zvýšení plateb za takzvané státní pojištěnce, loni o 20 miliard korun a letos o 50 miliard korun proti roku 2019. Z těch 60 miliard korun, které aktuálně jsou na všech fondech zdravotních pojišťoven, je 40 miliard na základním fondu. Právě z něj se hradí zdravotní péče. Devět miliard padne na kompenzační vyhlášku.

Například na hrazení PCR testování, příplatků za pacienty s COVID – 19 hospitalizovanými na JIP, bonifikací na standardní lůžka pro pacienty s koronavirem a lůžka v následné péči. Dalších přibližně 11 miliard půjde na odměny zdravotníkům, kteří nespadají pod dotační program pro lůžková zařízení. Nová kompenzační vyhláška by měla upravit úhrady tak, aby bylo možné za dobu epidemie odměnit i zdravotnické pracovníky, včetně záchranářů, kteří nepracují v nemocnicích. Ty mají na odměny pro zdravotníky speciální dotační titul, ve kterém je 12 miliard korun. Počítá se s odměnou zhruba 75 000 korun za druhou vlnu pandemie pro zdravotníky a 30 000 korun pro nezdravotnický personál. Na očkování je potom vyhrazeno 10 miliard korun. Povinné testování ve firmách bude stát podle odhadu 2-3 mld. měsíčně a může dosáhnout až třiceti miliard. Zdravotní pojišťovny tak budou muset sáhnout do rezerv více, než původně očekávaly.

V této situaci je nepochopitelné a alarmující, že vláda zatím ani nepřipravuje návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2022. Zdravotní pojištění je určeno na hrazení veškeré potřebné zdravotní péče, nejen nákladů souvisejících s COVID – 19.

KSČM v minulosti opakovaně prosazovala pravidelnou a hlavně automatickou valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce tak, aby byl celý systém financování zdravotnictví stabilizovaný a předvídatelný. Nyní je nezbytné navýšení měsíční platby o 350 až 500 Kč. Naprosto zásadní je zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče nejen o covidové pacienty, ale je nutné hradit i péči kvůli pandemii v posledních měsících odkládanou. Je otázkou, jestli není nakonec liknavost vlády záměrná a ve skutečnosti nepočítá s navyšováním spoluúčasti pacientů. To je pro KSČM nepřijatelné.

Soňa Marková
stínová ministryně zdravotnictví za KSČM