Marková (KSČM): Oproti Dánsku, Norsku nebo Švýcarsku máme sotva polovinu sester

26.04.2017 11:59 | Zprávy

Projev na 56. schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. 4. 2017 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o nelékařských zdravotnických povoláních

Marková (KSČM): Oproti Dánsku, Norsku nebo Švýcarsku máme sotva polovinu sester
Foto: Hans Štembera
Popisek: Soňa Marková

Děkuji za slovo. Přeji krásný den. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřila za poslanecký klub KSČM k tomuto návrhu zákona. Máme před sebou třetí čtení dlouho očekávaného zákona. Původně měl být předložen již na konci roku 2015 s účinností od ledna 2017. Návrh si klade za cíl především řešit problémy spojené se vzděláváním zdravotních sester. Tyto problémy nastaly poté, co Česká republika přistoupila k Evropské unii a byla nucena zavést pro zdravotní sestry vysokoškolské vzdělání ve formě vyššího odborného nebo vysokoškolského bakalářského, popřípadě magisterského studia.

Z dosud plně kvalifikovaných absolventek středních zdravotnických škol se tak staly zdravotničtí asistenti, kteří nemají některé potřebné kompetence a nemohou samostatně pracovat. Prodloužilo se tak vzdělávání sester s plnými kompetencemi. Pro zajímavost: v roce 2014 úspěšně ukončilo studium 581 absolventů vyšší odborné školy a 1019 absolventů oboru bakalářského. V roce 1994 to bylo ale 5 147 všeobecných a dětských sester. Spolu s nedostatečným platovým a mzdovým ohodnocením, nárůstem byrokracie, náročností povolání v podobě fyzické náročnosti i psychického vypětí a také požadované směnnosti, neadekvátně sestavenými ošetřovatelskými týmy, kdy všeobecná sestra často supluje práci asistentů a ošetřovatelů a někdy i s problémem mediálního obrazu všeobecných sester zde máme hlavní příčiny nedostatku sester v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Oproti Dánsku, Norsku nebo Švýcarsku máme sotva polovinu těchto sester. Konkrétně v letech 2010 až 2015 ubylo v českých nemocnicích 1 300 sester a dalšího ošetřovatelského personálu. Přitom podle průzkumu zaujímají všeobecné sestry třetí místo v žebříčku prestižních povolání. To je ale v naprostém kontrastu s faktem, že při porovnání průměrných výdělků pěti neuznávanějších profesí vycházejí spolu s učiteli základních škol nejhůř. Je tedy jasné, že sebelepší zákon o vzdělávání nemůže okamžitě změnit situaci k lepšímu. A upřímně řečeno, tento návrh nakonec bohužel vůbec nepatří k nejlepším, i když se o něm diskutuje tak dlouho. Samotné sestry, a byly jsme na zdravotním výboru svědky mnoha bouřlivých diskusí, se nedokázaly a ani dnes nedokážou na konečné podobě shodnout. Především požadavky z praxe přinesly vzdělávací model 4 + 1, který je ale nyní částí odborné veřejností vážně zpochybňován právě z důvodu zkráceného vzdělávání. Poukazuje se dokonce na možné ohrožení kvality poskytované ošetřovatelské péče.

V dopisu Profesionální a odborové unie zdravotnických pracovníků z 26. 10. 2016 se dokonce upozorňuje, že pokud bude model 4 + 1 schválen, obrátí se na Evropskou komisi s žádostí o přezkum. Rozpaky vzbuzuje také fakt, že není zcela jasné jak vlastně bude vypadat ten poslední rok vzdělávání. Na mou otázku při projednávání ve výboru jsem nedostala úplně jasnou odpověď.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Myslíte, že je Trump ,,Putinův agend"?

Proč jde podle vás na ruku Putinovi, a proč se snaží oslabit Evropu? Vždyť upřímně ona je dost slabá i bez něj - bohužel.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rajchl (PRO): Velký bratr Rakušan vás vidí!

12:06 Rajchl (PRO): Velký bratr Rakušan vás vidí!

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na snahu ministra vnitra Víta Rakušana vydat vyhlášku, …