Martan (SPO): Petice ze Šumavy proti novele zákona o ochraně přírody byla odevzdána do Senátu

19.02.2016 8:37 | Zprávy

Předseda Senátu Milan Štěch převzal 17. února 2016 petici "NE - ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko" od iniciátora petice Petra Martana. V přijímacím salonku byl přítomen také senátor Jiří Oberfalzer za příslušný výbor.

Martan (SPO): Petice ze Šumavy proti novele zákona o ochraně přírody byla odevzdána do Senátu
Foto: spoz.cz
Popisek: SPO

Petice požaduje zachovat doposud zelené vzrostlé lesy na území Národního parku a CHKO Šumava, které chrání zdroje spodních a povrchových vod.
Petenti požadují konkrétní řešení: Změnit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby vodohospodářská funkce tamních lesů byla považována za nadřazenou zájmům dogmatické ochrany přírody. Konkrétně se chce, aby v zákonu byla věta, že může uschnout, nebo být vykácen max. 1 ha lesa v jedné lokalitě. Pokud by uschla větší rozloha lesů, tak by se jednalo o porušení zákona pro správce lesů.

Dále se požaduje, aby zákon zakázal vyhlásit bezzásahové lesy v pramenných oblastech řek a tam, kde mají obce a města studny pro veřejné zásobování vodou. Nebude-li toto striktně uvedeno v zákoně, tak petenti požadují zmenšit území Národního parku Šumava o jeho jihočeskou část.
Naproti tomu předkladatel zmíněné novely ministr životního prostředí Brabec tvrdí, že bezzásahové zóny (suché lesy) se tím nezvýší. Petenti požadují, ať to ministr do novely napíše, ten to však odmítá učinit.

Jemu naklonění a ministerstvem placení vědci tvrdí, že všechny lesy - ať suché, nebo zelené vzrostlé - zadržují vodu stejně. Proto zástupce petice a poradce v lesnictví Martan předložil předsedovi Senátu některé argumentace o tom, že je tomu naopak. Připomněl, že jsou i vědci, kteří nejsou stoupenci "hydro-klimatické ideologie" a dokazují, že krajina se souvislými, zelenými a vysokými lesy má obrovskou schopnost zadržovat vodu. Tito vědci dokazují, že jen takové lesy mají schopnost ochlazovat krajinu a přitahovat mraky a srážky až od moře. Tento efekt je založen na výparu vody z lesů - ochlazení atmosféry - změny tlaku nad lesy - přitažení mraků k zemi a spadu srážek.

Dávno víme, že v lesnaté krajině více prší, ovšem tam, kde jsou lesy vysoké a zelené. Neplatí to na polovině území Národního parku Šumava, kde již několik roků padá srážek pod dlouhodobým normálem. Do lesa, ve fázi mladého mlází, zasvítí slunce a brzy vyschne. Vysoký zelený a hustý les hned nevyschne a v něm se o několik měsíců prodlužuje začátek extrémního sucha (tj. stav, kdy je více, jak 1 metr půdy bez vláhy).

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

odchod do důchodu

Myslíte, že prodloužení věku ochodu do důchodu náš systém spasí? Není hlavní problém v tom, že se nerodí tolik dění a není třeba změnit toto? A divíte se, že se jich rodí tak málo, když je naše životní úroveň tak mizerná a co si budeme nelhávat, pokud máte děti, ještě vám klesne? Nejde mi o to být b...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

18:33 Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

Komentář poslance SPD po sněmovní konferenci vědců, která zpochybnila teze o globálním oteplování zp…