Když nám naši vládci berou další svobodu, často se zaklínají naší ochranou.

“I kdyby to mělo zachránit jediný život,” dojímají se.

Přitom ať se snaží jakkoliv, bilance politiků je vždy záporná. Jeden z příkladů je boj proti drogám, hlavně otázka kolem legalizace marihuany. Konopí dokáže přinejmenším výrazně ulevit utrpení lidí s roztroušenou sklerózou, parkinsonovou chorobou nebo chronickými bolestmi.

Přestože nejsou věděcké důkazy, že by užívání marihuany někoho zabilo a dlouhodobé užívání má menší následky než u alkoholu nebo cigaret, vláda pokrytecky řadí marihuanu mezi zakázané látky a znemožňuje tak přistup nejen rekreačním kuřákům, ale i lidem, kterým marihuana zachraňuje životy.

Proklamace politiků vypadají jako fraška

Takováto politika přináší konkrétní oběti, třeba důchodkyni Márii Brodskou, která spáchala sebevraždu bezprostředně poté, co státní zástupce počtvrté otevřel její stíhání za to, že pěstovala konopí a vyráběla masti. Bez nich jí hrozila amputace nohou.

Proklamace politiků, že zařídí distribuci legální marihuany, vypadají jako fraška. Přestože zákon schválili už na začátku roku 2013, konopí stále ještě není pro pacienty běžně dostupné. Naposledy distribuci zkomplikovalo zakázání používání e-receptů městským soudem v půlce prosince minulého roku.

Je absurdní, že země, kde si už hulení dokázalo vypěstovat tradici, nedokážeme tuto léčivou rostlinu zajistit těm nejpotřebnějším. Zatlačme proto na vládu. Legalizujme marihuanu bez zbytečných komplikací, stejně jako to udělalo americké Colorado nebo stát Washington.

I kdyby to mělo zachránit jediný život.