Komise provádí kontrolu v organizačních částech inspekce a její podmínkou je vyrozumění předsedy vlády. 

Ředitel GIBS předkládá komisi pravidelné zprávy o činnosti. Ano, úprava zákona je v podstatě takto stručná a neříká nic bližšího o a tom, co a jakým způsobem komise může kontrolovat.

V těchto dnech jsem se sešel s tajemnicí komise za účelem probrat a hlavně nastavit fungování této komise. Komise například ve volebním období 2010-2013 neposkytovala prakticky žádné informace o své činnosti a na webu Poslanecké sněmovny byl pouze seznam devíti členů.

Chceme být více otevření, a co lze, budeme v intencích zákona zveřejňovat. Pokud nás zákon omezí, nastíníme alespoň, co komise vykonávala, popřípadě zveřejníme usnesení. Pokud nebude věc v režimu tajné, nevidím důvod cokoli zatajovat. Od tohoto okamžiku bude komise o svých kontrolách i o vyřizování podnětů občanů transparentně informovat veřejnost.

Komise se rozdělí do tří skupin po třech. Politické hnutí ANO nebude mít většinu v žádné skupině. Už na prvním výboru dostane každý jeden podnět, který nejdříve probere ve skupině. Pokud se skupina shodne na usnesení, komisi jej předloží ke společnému posouzení a následnému schválení. Plánuji, svolávat komisi každých 14 až 21 dní, dokud se nevyřeší množství stížností, které v poslanecké sněmovně leží zatím bez řešení.

Podle § 56 zákona o GIBS může každý upozornit GIBS na skutečnost, že její pracovník se dopustil protiprávního jednání. Inspekce má povinnost upozornění přijmout a do 30 dnů vyrozumět oznamovatele na jeho žádost o přijatých opatřeních. Stejně tak může každý podat trestní oznámení nebo žádost o informace nebo si může přečíst výroční zprávu GIBS a reagovat na ni. Kontrolu ze strany veřejnosti ovšem nelze vykonávat bez součinnosti GIBS, bez motivace jejích pracovníků řádně prošetřovat stížnosti a bez ochoty poskytovat informace v souladu se zákonem. Tedy GIBS vyřizuje stížnosti a trestní oznámení na sebe sama. Není možné, aby se stávalo, že všechny tyto stížnosti a trestní oznámení označí jako nedůvodné, jak se stávalo v minulosti.

Co se týče poskytování informací a zodpovídání žádostí o informace, GIBS přístup k informacím značně filtruje nebo dokonce nezákonně odpírá. Například v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu odmítal GIBS poskytnout informace o odměnách vedoucích pracovníků. Odmítal také poskytnout bližší informace o výsledcích vyšetřování podezření z mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení. To byl přitom jeden primárních důvodů pro zřízení GIBS na základě mezinárodních závazků.

Musím říci, že nás čeká hromada práce, ale jak jsem již psal, pokud bude komise o svých kontrolách i o vyřizování podnětů občanů transparentně informovat veřejnost, bude těmto institucím i veřejnost více věřit. 

MUDr. Jiří Mašek, poslanec Parlamentu ČR