V Albertinu Žamberk jsme otevřeli nové oddělení paliativní a hospicové péče.

Paliativní péči prosazuji od svého začátku v oblasti zdravotnictví, proto mě nesmírně těší, že se nám to povedlo v naší příspěvkové organizaci kraje. Pan ředitel se svým týmem se o vznik postaral prvotřídně. Paliativní péče představuje formu pomoci, při níž se dbá na zachování kvality života pacienta s nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo konečném stadiu. Cílem paliativní péče není uzdravení, nýbrž zmírnit bolest, udržovat sociální vztahy s rodinou či přáteli, zachovat důstojnost. Doba paliativní péče není nijak omezená, každý má svůj konec jinak daleko.

Odcházení ze života je pro každého těžké, ať pro toho, koho se přímo dotýká, nebo snad ještě těžší pro blízkou rodinu, je proto důležité umožnit závěr života prožít v klidu, radosti a bez bolesti. Jsem ráda, že v Albertinu otevřeli toto oddělení a umožňují dát pacientovi vše, co by v domácím prostředí neměl. Odchod ze života je zároveň smířením se životem, jaký nás potkal.

Srdce je potřeba věnovat každému pacientovi a tomu, který prožívá poslední dny či týdny, obzvlášť. Právě srdce se stalo symbolem oddělení. Oddělení paliativní a hospicové péče doprovází pacienta na jeho poslední cestě. Mít přívětivé prostředí dokazují i barevné malby na stěnách a obrazy, které vytvořili žáci základní umělecké školy Žamberk pod vedením Tomáše Čečetka. Svůj osobní čas tak věnovali tomu, aby zpříjemnili tak těžký životní moment člověka jako je umírání.

Nemocným je při odchodu ze života poskytnuta i duchovní podpora a možná účast na bohoslužbách. Pro rodinné příslušníky je důležité zajištění sociálního poradenství během hospitalizace i po úmrtí pacienta.

Přeji oddělení paliativní a hospicové péče, ať se tým pracovníků rozšiřuje jen o takové zaměstnance, kteří s hlubokým a otevřeným srdcem přijmou každého pacienta a bude pro ně darem doprovázet ho v posledních jeho dnech.