Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi i z mé strany tento návrh okomentovat. Účast Armády České republiky na mezinárodních misích přispívá ke stabilizaci oblasti, které jsou opravdu důležité pro bezpečnostní zájmy České republiky a širšího euroatlantického prostoru. 

Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu tak i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Zahraničně politické bezpečnostní priority České republiky jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. I přes tuto skutečnost nelze opomíjet ani snižovat význam podílu mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech, například na Blízkém a Středním východě nebo v některých zemích západního Balkánu.

V září letošního roku byl schválen takzvaný velký mandát na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních misích, který neobsahoval návrh na působení sil v Iráku a v Kuvajtu. Rezort obrany navrhuje působení sil a prostředků Ministerstva obrany v operaci globální koalice v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi NATO v Iráku v celkovém počtu do dvaceti osob, a to na dobu od 1. ledna 2023 do konce roku 2024. Vzhledem k nutnosti celkové a dlouhodobé obnovy bezpečnostního a obranného sektoru Iráku se předpokládá, že Česká republika bude v Iráku vojensky působit i v roce 2025.

V Kosovu v období od 1. července 2023 do 31. prosince 2024 rezort obrany navrhuje působení vojenských policistů v celkovém počtu do čtyřiceti osob, a to nad rámec již schváleného počtu do osmi vojáků, kteří dlouhodobě plní úkoly v rámci velitelské struktury mise KFOR.

Bezprecedentní ruská agrese na Ukrajině vedla ke koordinaci společného postupu Evropské unie a Aliance v bezpečnostně politických otázkách a urychlila další posilování kolektivní obranyschopnosti Aliance podél její východní hranice. Mezi zeměmi Aliance a Evropské unie panuje shoda v pokračování další pomoci Ukrajině v celé řadě oblastí. Členské státy Evropské unie schválily, jak již zaznělo, 17. října letošního roku asistenční misi pro Ukrajinu, zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států EU.

Příspěvek České republiky Ukrajině v případě vojáků navrhuje Ministerstvo obrany realizovat /taktéž zaznělo/ ve dvou částech. Já to jenom shrnu. Podle informací z výboru by v první části mělo být vyčleněno do 55 osob českého personálu. Jde zejména o vysílání do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území EU. Druhá část by spočívala ve zde diskutovaném výcviku ukrajinských vojáků na území České republiky v celkovém počtu do 800 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem do konce roku 2023. Nejedná se o nepřetržitou přítomnost 800 vojáků, ale o maximální počet osob v jednom přibližně čtyřtýdenním výcvikovém cyklu.

Dále bych vám ještě chtěl říct, že celkovým cílem unijní asistenční mise je poskytnout výcvik až 15 tisícům ukrajinských vojáků především na základně v Polsku a Německu. Do výcviku se chtějí zapojit až dvě desítky unijních zemí.

Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je opakovaným důkazem naší spolehlivosti a připravenosti se nadále aktivně zapojovat a zajišťovat mezinárodní bezpečnost.

Nebudu se opakovat co se týče těch nákladů. Za mě - já tuto misi podpořím. Děkuji.