Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná už jste to někteří zapomněli, ale budu navazovat na svého předřečníka pana Jurečku k tématu úpravy důchodů, které se týkají osob, které byly postiženy komunistickým režimem.

Zejména jsem chtěl tedy uvést, že pokud neprojde ten pozměňovací návrh, který předložil pan Jurečka, a já jsem rád, že ho předložil, my jsme vlastně hned po tom, co to bylo schváleno na Slovensku, uvažovali o tom, že bychom také převzali tu slovenskou úpravu. Nebyli jsme si jisti, zda to zvládneme zcela správně legislativně zpracovat, a proto já budu i rád, pokud si to ministerstvo projde a zajistí, že ten pozměňovací návrh je legislativně technicky správně, případně budou připraveny legislativně technické úpravy, pokud jsou tam nezbytné. Ale pokud by ten návrh neprošel, byly k němu z nějakého důvodu věcné výhrady, tak jsem připravil návrh doprovodného usnesení ke sněmovnímu tisku 1230, kterým by Poslanecká sněmovna vyjádřila svůj názor, že považuje za nemorální situaci, ve které bývalí představitelé zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného komunistického režimu v Československu v období od roku 1948 do roku 1989 nadále požívají nezasloužené výhody, např. v podobě vyššího důchodu v porovnání s oběťmi komunistického režimu, které byly tímto režimem perzekuovány a v důsledku nižších příjmů pobírají tedy nyní nižší důchody, a proto vyzývá vládu, aby do konce září 2021 připravila návrhy právních předpisů, které by zajistily narovnání této nemorální situace.

Všichni jsme informováni o tom, že máme platný zákon č. 198/1993 o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, podle kterého byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu, zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný, stejně tak Komunistická strana Československa. Samozřejmě potlačoval lidská práva atd. a je potřeba, aby tato záležitost byla napravena.

Možná můžete klást otázku, proč se tak děje třicet let po tom, co skončil komunistický režim. Ale tak určitě se svým rozhledem znáte odpověď na tuto otázku, není to nic, co bylo neobvyklého. Velmi podobně se to dělo v Německu, když přišel Willy Brandt a dokončovala se denacifikace, když v tehdejších vysokých funkcích stále seděli pracovníci NSDAP. A i u nás v České republice máme v řadě vysokých funkcí bývalé představitele komunistické strany. Takže je zcela logické, že ta společenská změna nějaký čas trvá a není možné ze dne na den změnit situaci, když jsme zde v roce 1989... (Odmlčuje se...) Se přihlaste do rozpravy, paní ministryně... Takže v situaci, kdy jsme tady měli skutečně víc jak milion členů komunistické strany, tak není možné ze dne na den to přehodit a nějakým způsobem všechno za jeden den napravit, zejména pokud je členy této jedné vládnoucí strany prolezlý nebo tehdy byl prolezlý celý administrativní aparát, seděli ve všech funkcích, měli polovinu ve vládě apod. Takže tehdy došlo k jakémusi narovnání, ale část těch křivd byla samozřejmě odčiněna např. v důsledku restitucí apod., ale některé ty nerovnosti, byť jsou třeba nevýrazné, tak zůstávají a myslím si, že je férové usilovat o jejich narovnání tak, jak to udělala celá řada středoevropských států.

Takže kromě tohoto doprovodného usnesení jsem předložil ještě dva pozměňovací návrhy, na které upozorňovali odborníci, experti v této oblasti, které narovnávají několik dílčích nespravedlností. A možná, že se může zdát, že jsou to opravdu drobnosti, ale přece jenom si myslím, že se to týká osudu lidí, kteří si tu spravedlnost, byť s časovým odstupem, zaslouží.