Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Já musím říct, že už mě nic dlouho tak nepobavilo jako to dnešní absurdní divadlo v rámci interpelací, kdy nikdo z vlády na interpelace nedorazil a tudíž vláda asi vyslala signál, že se jim na ty dotazy odpovídat nechce.
Budu tedy pokračovat ve své interpelaci. Myslím si, že to je velmi důležité téma, protože jednotné inkasní místo je opatření, u kterého se ekonomický přínos odhaduje asi na 5 miliard korun. A to by zásadním způsobem pomohlo podnikatelům a myslím si, že je v našem společném zájmu, abychom tento důležitý projekt v oblasti působnosti Ministerstva financí realizovali. Já jsem obdržel odpověď pana premiéra, ve které pan premiér musím říct velmi, velmi podrobně a věcně odpovídá na dotazy, které jsem položil, a pokusím se je tady rekapitulovat, aby kolegové, kteří se této problematice nevěnují a kteří se zatím neseznámili s tou interpelací, protože byla zařazena poměrně čerstvě, tak aby získali také ty informace, které se týkají zavedení jednotného inkasního místa.
Pan premiér zde píše, že jednotné inkasní místo, takzvaný JIM, se aktivně připravuje. Vzhledem k jeho značné náročnosti jsou aktuálně v příslušných ministerstvech a jejich rezortních organizacích realizovány nezbytné dílčí fáze na mnoha rovinách, například legislativní, technické, systémové, organizační, kompetenční a jiné. Cílem je připravit takový systém, který bude funkční ihned od samotného zavedení, bude řádně otestován, projednán se všemi klíčovými aktéry a uživatele nebude nadměrně zatěžovat, ale naopak jim ulehčí práci, čas a v důsledku také i finance.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Aktuálně, píše pan premiér, probíhají intenzivní práce na jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, takzvané JMHZ. Projekt z hlediska zaměstnavatelů sjednocuje hlášení pro Českou správu sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správu nebo Český statistický úřad. Celý systém tak má fungovat na bázi jednotného měsíčního hlášení, které si úřady předají mezi sebou. Z hlediska projektu JIM to je nezbytně nutný krok k individualizaci údajů za zaměstnance. Projekt JIM vyžaduje pro svou funkčnost hlášení zaměstnavatelů za všechny zaměstnance, což nelze provést za dnešní situace, kdy Finanční správa nemá individuální údaje za několik milionů zaměstnanců. Pilotní provoz JMHZ by měl být spuštěn v druhé polovině příštího roku.
Dále píše pan premiér o spuštění nDISu, čili nového daňového informačního systému, který by měl být realizován v roce 2026, přičemž návazně budou realizovány další moduly.
Pan premiér pokračuje, že to je neoddiskutovatelná vize Ministerstva financí a ve spolupráci s dalšími orgány jsou realizovány dílčí kroky, které postupně vedou k realizaci projektu. V dalších procesech by pomohlo, pokud by se legislativně například od roku 2028 přenesla kompetence týkající se pojistných na Ministerstvo financí.
Jaké další funkce byste chtěl(a) odemykat za Prémiové body PL?Anketa
To si myslím, že je poměrně důležitá, zásadní myšlenka. Podobně jako u jiných projektů srovnatelného rozsahu bude ve všech dotčených organizacích nezbytná rovněž úprava v nastavení jednotlivých organizací jak na úrovni systemizace výkonných útvarů, tak i jejich jednotlivých pracovníků: řádově tisíce pracovníků, nutnost školení, tvorby manuálu a tak dále. Způsob - já jsem se potom ptal v té interpelaci i na to, jakým způsobem bude stanoven vyměřovací základ tak, aby byl použitelný napříč těmi několika resorty. A pan premiér píše: způsob sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody je předmětem odborné diskuse. Jedná se řádově o desítku typových rozdílů, které vedou k rozdílným výším základů, přičemž většina rozdílů vyplývající z vnitrostátní legislativy je teoreticky odstranitelná, některé však odstranit nelze.
Jedná se majoritně o situace s prvkem mezinárodního přesahu, které jsou determinovány odlišným postavením, pojetím systému daní versus systém pojistných. Například pojistné v rámci EU odvádí pojištěnec v daném období vždy pouze v jediném členském státě EU, avšak daňovým poplatníkem může být ve více členských státech EU. Nicméně je nutno zdůraznit, že z hlediska systémového nastavení není takzvaná harmonizace, procesní sjednocení základu daní a pojistných nutnou podmínkou pro funkčnost JIM. V robustně koncipovaném modulárním informačním systému s příslušnými zdrojovými datovými toky lze nastavit paralelně více vyměřovacích základů jednomu unikátnímu subjektu, které budou viditelné pouze pro předem definované uživatele. Jedná se o standardně řešitelnou technickou záležitost vlastností datového skladu obecně. Problematika jednotných plateb a formulářů má více rovin, protože jsem se ptal nejenom na vyměřovací základ, zákonnou úpravu, ale i na to, jak budou fungovat ty takzvané jednotné platby a případně formuláře - čili jaké budou ty administrativní byrokratické povinnosti pro podnikatele.
Pan premiér k tomu uvedl: v rámci roviny legislativního rámce zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, jenž je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, je v současné době v přípravné fázi s předpokladem předložení vládě České republiky do konce roku 2024.
Rovina procesně technické gesce: na základě výsledku jednání vlády dne 24. června 2024 byl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pověřen řešením přípravné a technické části transformace více než 30 hlášení podávaných zaměstnavateli z celkového počtu cca 65 do jediného hlášení odesílaného k 20. dni v kalendářním měsíci. V první vlně by se, zjednodušeně řečeno, měla sjednotit hlášení pro finanční správu, úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení a Český statistický úřad.
Následně píše: v rovině realizační je uspořádáno spuštění půlročního pilotu o vybraných organizacích - finanční správa, úřady práce, Česká správa sociálního zabezpečení a Český statistický úřad - k 1. červenci 2025, to jest souběžné zasílání jak stávajících reportů, tak i z nich konvertovaného JMHZ, zahrnujícího řádově desítky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru, do informačního systému JMHZ. Od 1. ledna. 2026 je plánováno nasazení JMHZ celoplošně. Návazně lze po úspěšném nastavení systému přistoupit k další fázi konverze údajů do zbývajících hlášení JMHZ. To si myslím, že je velmi dobrá myšlenka, za kterou bych chtěl Ministerstvo práce a sociálních věcí pochválit, protože díky tomu, že se to odpilotuje, tak je větší pravděpodobnost, že to úspěšně dopadne, takže to určitě podporuji.
Co se týče vlastních plateb, opět se jedná o standardně řešitelnou technicko-administrativní záležitost s řešením v množině více realizovatelných variant. Musím říct, že u této věty jsem si kladl otázku, jestli dobře rozumím. Já ji přečtu ještě jednou: jedná se o standardně řešitelnou technicko-administrativní záležitost s řešením v množině více realizovatelných variant. Tady se obávám, že není úplně jasné, co pan premiér chtěl tímto vyjádřením říci. Bylo by dobré osvětlit, jestli zaměstnavatelé budou ty platby posílat v jednom balíku s nějakým variabilním symbolem, tedy tak, jak se to obvykle používá, nebo jestli budou použity jiné varianty; jestli to bude propojeno s datovým souborem a tak dále. To, k čemu směřuji, je, že takhle důležitý systém musí být nastaven tak, aby to nedopadlo na menší zaměstnavatele. Vláda dneska se kloní k řešení, že to je zkrátka operativní záležitost, se kterou si každý zaměstnavatel poradí, a že účetní si nakoupí nové softwary, které budou umět tu automatizaci. Ale nejsem si jist, jestli opravdu se stal takový průzkum, aby si ověřili, že všichni zaměstnavatelé jsou na tuto a všechny ty účetní firmy na tento nový způsob připraveni a že to skutečně zvládnou, případně jaký je podíl těch, kteří takovéto softwary umožňující automatizaci, automatizaci nepoužívají, protože pro ně to budou dodatečné náklady.
Proces vymáhání dluhu - potom jsem se ptal na proces vymáhání dluhu, protože tam také dochází k triplicitě - že jak člověk platí jednu platbu za pojistné na sociální zabezpečení, jednu platbu na pojistné na zdravotní péči a jednu platbu daně - tak smyslem toho jednotného inkasního místa bylo zjednodušit celou tu administrativu včetně problematiky vymáhání. Pan premiér k tomu píše: proces vymáhání dluhu je v rámci legislativního rámce České republiky činnost s vysokým stupněm standardizace úkonu bez ohledu na místo vzniku osoby věřitele či právní důvod vzniklé pohledávky, a je zčásti realizovatelná minimálně v přípravných fázích nezávisle na projektu jim v souvislosti s JIM nabývá tato otázka na významu ohledně možné integrace vymáhání u dotčených institucí organizačně zařazených v různých rezortech, tedy útvaru primárně vymáhajících nedoplatky na daních, pojistném, clech, a lze ji tak řešit i částečně autonomně, mimo jiné s předpokladem snížení nákladů státního rozpočtu v dlouhém období.
To je věc, kterou opět podporuju, nicméně rád bych se zeptal, jaké jsou konkrétní záměry v této oblasti: jestli se počítá s tím, že by došlo ke sjednocení toho vymáhacího mechanismu, čili úspoře - to by byla skutečně reálná úspora úřednických míst, protože se tady bavíme stále opakovaně, že je potřeba snižovat počet úředníků, a potom na třech různých institucích zaměstnáváme zbytečné úředníky, kteří v podstatě dělají vymáhání velmi podobných pohledávek, které vznikají v důsledku strhávání zákonných plateb státem z příjmu té dané fyzické osoby.
Za čtvrté, ptal jsem se, jak bude fungovat související výkaznictví, dnešní zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a finanční správa a soudy. To znamená, to jsou záležitosti, které vyžadují po zaměstnavatelích, aby posílali - nebo případně po podnikatelích - aby posílali přehledy na jednotlivé instituce, následně případně nahrávaly samostatně účetní výkazy na soudy.
Fungování souvisejícího výkaznictví je zmíněno částečně výše. Velmi zjednodušeně lze říct, že data obdržena z jednoho či více hlášení budou zasílána do centrálního datového skladu, odkud si vybraná data relevantní pro systémy jednotlivých úřadů tyto vytěží dle nastavených algoritmů a zpracují - návazně komparace, kontrola a tak dále. Tyto postupy budou otestovány již připravovaným projektem JMHZ. V dalších fázích správy daní a pojistných se uplatní princip jedné kontroly, procesním předpisem bude daňový řád. S pozdravem Petr Fiala. Podepsáno elektronicky.
Když to shrnu, mě by zajímalo, jaký je aktuální stav přípravy jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů JMHZ - to si myslím, že je jeden z nejambicióznějších digitálních projektů, které tato vláda má ambici aspoň ještě nastartovat. Dále by mě zajímalo, jakým způsobem se daří příprava v legislativní oblasti; jestli ten návrh zákona, který je připravován, byl projednán nebo je připravován i v součinnosti se zástupci těch menších zaměstnavatelů; jestli tam probíhá hodnocení dopadů regulace a jaká je ta informatická podoba, jak si představují, že budou aktualizovány počítačové programy, jestli zkrátka vydá stát jenom nějakou vyhlášku a bude očekávat, že se tomu přizpůsobí účetní firmy, nebo jestli vydá vyhlášku, která bude fungovat pouze pro ty státní organizace a bude vyžadovat od těch účetních firem, aby aktualizovaly svoje softwary, aby posílaly, nebo respektive ono jde z velké části o mzdově-účetní agendu, tak aby posílaly údaje tímto způsobem v elektronické podobě nově za organizace státu.
Jestli se daří naplňovat to očekávání, že v roce 2026 bude ten projekt už v provozu, a případně jakékoliv další informace, které bude chtít pan premiér, případně ministr financí nebo jiný zástupce koalice, sdělit k přípravě tohoto důležitého informačního systému? Samozřejmě bych taky rád poprosil o objasnění záležitostí, které nebyly zcela vysvětleny, to znamená, jestli už má ministerstvo, případně vláda představu, jak budou zpracovávány platby - to je ta formulace standardně řešitelná, technicko-administrativní záležitost s řešením v množině více realizovatelných variant. A jakým způsobem - protože tady se uvádí, že problematika vymáhání je v zásadě nezávislá na jednotném inkasním místu. Já si myslím, že problematika vymáhání je přirozenou součástí toho, abychom měli jednotné inkasní místo, že nedává smysl vybírat platby jednotně, a potom v okamžiku, kdy se to dostane do vymáhací části, tak to rozdělit na několik různých institucí.
Takže mě by zajímalo, jakým způsobem bude řešeno vymáhání dluhů, jestli to bude tak, jak bylo zde naznačeno, převedeno na Ministerstvo financí, což by bylo i poměrně koncepční řešení, a jakým způsobem bylo myšleno to, že to bude probíhat nezávisle na projektu (?), protože jedno může předcházet druhé, ale podle mě to tedy opravdu nevypadá, že by vláda připravovala dříve, než ten projekt (?) právě sjednocení problematiky vymáhání do jednoho schématu.
A potom popřípadě poprosím ještě, jestli problematika výkaznictví bude nabíhat paralelně s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů a jakým způsobem se bude realizovat související kontrolní činnost právě na těchto útvarech. Pokud - vzhledem k tomu, že tu není přítomen pan premiér, ani tu není ministr financí - tak pokud by dokázal na ty otázky odpovídat jiný člen vlády nebo jiný kolega poslanec nebo poslankyně, tak budu rád za tu informaci. Děkuji.
Psali jsme:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
