„Tím, že jsme tyto změny spojili do jednoho zákona, a nejsou tedy prováděny řadou samostatných zákonů, sledujeme hlavně přehlednost pro jejich adresáty. V tomto trendu bude Ministerstvo financí pokračovat i nadále, chceme veřejnosti ukázat i vlídnější tvář“, uvedl ministr financí Andrej Babiš.

Zákon reaguje na požadavky praxe a otevírá cestu k vyšší elektronizaci platebního styku s úřady. „Doposud zákon nevytvářel vhodné podmínky pro placení daní, cel, poplatků a jiných peněžitých plnění platební kartou. Od příštího roku již bude záležet pouze na rozhodnutí příslušného úřadu, jestli svým klientům nabídne i platební terminál,“  vysvětlil ministr financí Andrej Babiš. Využití možnosti hradit daň platební kartou předpokládáme v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení.

Dalším zjednodušením systému je zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník tedy již nebude povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem. „K této změně jsme přistoupili hlavně kvůli volebním komisím, jejíž členové nebudou muset kvůli tomuto nepatrnému výdělku podávat daňové přiznání. Povinnost podávat daňové přiznání odpadne také u svědečného zaměstnanců,“ vysvětluje náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová.

Daňový balíček přináší také nová opatření v boji s daňovými úniky. Zavádí institut nespolehlivé osoby, která doplní dosavadní institut nespolehlivého plátce. Institut zamezí snaze některých podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět získají. Dalším cílem tohoto opatření je také možnost označit statutem nespolehlivosti i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání tak, aby v momentě vzniku plátcovství již měly označení nespolehlivého plátce. Nespolehlivou osobou se totiž bude moct stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty.

Součástí balíčku je také rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu. Novela také zavádí ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou.

V návaznosti na vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie ve věci kompenzací za zadržování finančních prostředků ve formě daňových odpočtů na dani z přidané hodnoty dochází k rozšíření situací, kdy bude vznikat finanční kompenzace v podobě úroku z daňového odpočtu. Podle platné právní úpravy úrok vzniká pouze v případě dlouhotrvajícího postupu k odstranění pochybností, nově bude důvod zadržování daňového odpočtu pro vznik úroku irelevantní (bude testována pouze skutečnost, zda byl uplatněný daňový odpočet daňovému subjektu vrácen). V praxi tak bude úrok zejména vznikat při dlouhotrvajících kontrolních postupech – daňové kontrole a postupu k odstranění pochybností. Novou právní úpravou zároveň dochází ke zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu, která bude nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).