Po dvou letech první turistická sezóna téměř bez speciálních koronavirových opatření. Tak to aktuálně vypadá s cestovním ruchem nejen v České republice.  Lidé jsou doslova natěšení na výlety, mají „hlad“ po cestování. Tuzemské hotely, penziony, restaurace, lázně, hrady, zámky, muzea, horská střediska a další s turismem spojená místa jsou na hosty připravena. Je to třeba, 62 % Čechů totiž plánuje prožít jarní dovolenou právě v České republice. Vyplývá to z dubnového průzkumu České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

Nejčastěji se chtějí obyvatelé České republiky věnovat procházkám, pěší turistice a lehčí cyklistice (35 %). Téměř pětina respondentů má v plánu návštěvu kulturních památek včetně hradů a zámků, zatímco na úplnou relaxaci pomýšlí 17 % dotázaných. Nejčastěji lidé plánují strávit čas v Jihočeském kraji (27 %), průměrnou útratu na osobu pak ve výši 5 838 Kč.

„Cestovní ruch přináší peníze i práci do regionů, obcí včetně těch nejmenších vesniček. Máme krásnou zemi, spoustu památek, kouzelných míst a dalších atraktivit v regionech. Jen je třeba tam zahraniční i domácí turisty dostat,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a dodává: „Zároveň je třeba zajistit, že to příliš nezatíží místní, ale naopak zlepší životní úroveň. Velký úkol pro CzechTourism i jeho www.kudyznudy.cz.“

„Portál Kudy z nudy bereme jako stěžejní nástroj na podporu domácího cestovního ruchu. Návštěvnost v roce 2021 překročila 21,5 milionů, což znamená 14% nárůst, počet uživatelů se meziročně zvýšil o 16 % na 10,7 milionů,“ říká ředitel CzechTourismu Jan Herget a dodává: „Portál obsahuje na 80 tisíc nabídek, lze se na něm prezentovat zdarma, týdenní newsletter odebírá na 54 tisíc lidí. Neusínáme ale na vavřínech, přicházíme s novinkami jako je regionální členění, další jazykové verze, sekce „zážitky do hodiny“, nové funkcionality včetně propojení s mobilní aplikací, vyhledávání dopravního spojení přes OneTicket a Idos, vouchery do lázní, usnadnění správy obsahu pro pořadatele aj.“

Právě digitalizace je pro cestovní ruch klíčová, zabývá se jí i programové prohlášení vlády. Doslova v něm stojí: „Zdigitalizujeme správu v oblasti cestovního ruchu např. systémem e-Turista (od roku 2024), který sníží administrativní zátěž podnikatelů i obcí a zefektivní výběr ubytovacích poplatků.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš potvrzuje: „Digitalizaci chceme řešit velmi aktivně včetně například zavedení evropské digitální identity či zapojení umělé inteligence všude tam, kde je to žádoucí. V projektu e-Turista jde o elektronický systém registrace hostů ubytovacích zařízení v reálném čase, nástroj pro obce na výběr místních poplatků z pobytu či odesílání povinných hlášení cizinecké policii. Na daný projekt je v Národním plánu obnovy, který koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a daná komponenta je v gesci Ministerstva vnitra, 30 milionů korun. Podstatou všeho je, zjednodušeně, aby to, co se v regionu díky cestovnímu ruchu vybere, taky pomohlo jeho rozvoji.“  

Podle Bartoše je třeba cestovní ruch v regionech maximálně rozjet, před covidem byl obrat této oblasti 309 mld. Kč, odvody do veřejných rozpočtů činily 125 mld. Kč a jen za víza se vybrala téměř 1mld. Kč. Do roku 2023 by tak chtělo Ministerstvo pro místní rozvoj představit zákon o cestovním ruchu, plánuje se také podpora restartu celého odvětví (včetně oživení lázeňství) účinnou kampaní na podporu příjezdového i domácího cestovního ruchu.

„Od května do července chceme spustit jarní vlnu on-line kampaně v zahraničí za 30 milionů korun, další vlnu za 10 milionů plánujeme na podzim. Rozpočty rozdělujeme mezi 14 zemí, klíčové bude Německo, Spojené státy, Velká Británie, Polsko a Slovensko. Hlavní sdělení kampaně? Přijeďte zažít tradiční i nové,“ popisuje plány ředitel Czechtourism Jan Herget a doplňuje: „Jde o dlouhodobý koncept „tradice“, kdy jarní témata budou gastro, sklo, architektura, letní turistické trasy, lázně, podzimní gastro, sklo, Vánoce, zima na horách, lázně. Využít chceme displejovou reklamu na sociálních sítích Facebook/Instagram + v síti Teads.com.“

Podle Hergeta se vše samozřejmě odvíjí od celkového rozpočtu České centrály cestovního ruchu, který je nižší než v minulosti. Pokud by se zvýšil, zvýšila by se i konkurenceschopnost České republiky vůči největším konkurentům v cestovnímu ruchu, kterými je Rakousko, Maďarsko, Polsko a Německo. Zachoval by se a zvýšil podíl ČR na celkovém trhu. Také by se lépe pomáhalo a plnily požadavky partnerů CzechTourismu, tedy subjektů, které se na cestovním ruchu podílejí a mají z něj příjmy, jako je Letiště Praha, kraje či podnikatelská sdružení. V neposlední řadě by se mohly lépe diverzifikovat zdrojové trhy a produktová nabídka České centrály cestovního ruchu, tj. České republiky. Vyhnulo by se tak závislosti na jediném hlavním produktu a okolních státech.