Dámy a pánové,

ještě než budu reagovat na paní poslankyni Kláru Dostálovou, jenom jsem chtěl říct, já jsem nechtěl vstupovat do té celkové debaty o rozpočtu. Tady zaznívá spousta řekněme dílčích výhrad vůči financování v kapitolách rozpočtu jednotlivých ministerstev a uvědomme si, že ne vše, na co v České republice jdou ze státního rozpočtu peníze, můžete přiřadit ke gesci jednoho resortu. Tady bylo vyčítáno v oblasti Ministerstva vnitra, že je tam krácena kapitola na podporu hasičů, a ono se to děje i v jiných případech, kdy někdo třeba říká, tady v tuto chvíli peníze chybí. Česká republika, a je to Ministerstvo pro místní rozvoj, které ve svých programech, které spravuje a ve výzvách samozřejmě partnerům v regionu, ať jsou to kraje, ať jsou to obce, dokonce v případě některých programů jsou to jednotlivci, osoby, viz třeba pomoc s obnovou obydlí lidí, které byly zasaženy na Moravě tornádem, tak jsou to i hasiči, vybraní hasiči, vybrané služby, vybrané investice, které Ministerstvo pro místní rozvoj historicky pomáhalo financovat. Já si myslím, že to je správně. Já tady mám nějaká třeba čísla v programu REACT, 104. výzva mezi 29. 12 2021 a 30. 6. 2022 - 752 milionů. Pak je projekt IROP. Tam jsou individuální projekty na stanice, na výcvikové stanice, na techniky je výzva 2015- 2017 3,6 miliardy korun. Takže ty peníze, ať jsou to v některých případech národní programy, ale většinou jsou to programy v IROPu, tak samozřejmě na spoustu věcí infrastrukturních, vybavenosti škol ty peníze procházejí, akorát nemají tu patřičnou položku v resortu, kde byste ji čekali, protože jsou spravovány skrze MMR a IROP a do toho regionu se dostávají.

To bych chtěl říct na začátek. Je to spousta projektů v regionech, které jdou touto cestou. Zároveň pak se může jevit trochu matoucí, s jakým rozpočtem hospodaří Ministerstvo pro místní rozvoj, protože z toho venkovního pohledu, když se podíváme na celkové výdaje, je to zhruba 28 miliard, ale 94 nebo kolik procent je součást evropských zdrojů, které přes ministerstvo ne protékají jako průtokový ohřívač, ale jsou spravovány ministerstvem a lidmi tak, aby se dostaly k partnerům v těch regionech a v těch obcích.

Proč to říkám? Kdybych se na to podíval s tím pohledem, jak se často reportuje, že jsou takové ty koláčové grafy, tak já bych řekl, my jsme přece ministerstvo investic, které v danou chvíli posílá, i když ono tak úplně není, ale to je Evropská unie v těch kofinancovaných programech, takže ty investice, které v České republice jdou, a je to zhruba 25 miliard, protečou přes Ministerstvo pro místní rozvoj a končí tam, kde mají být, a ze spoustu (?) ministerstev, naopak tyto programy vznikají v úzké spolupráci. To asi na začátek.

Já bych potom pohovořil o tom - možná začnu odzadu. Už v minulém volebním období jsme vystupovali, a byly to tři roky, jako strany opozice, že se nám nelíbí ta idea vzniku nejvyššího stavebního úřadu, a je to dlouhodobý spor s paní Klárou Dostálovou, když já jsem byl předseda výboru pro veřejnou správu, ten spor asi bude ještě trvat nějaký ten pátek, ostatně teď předkládá vláda do Sněmovny krátkou novelu stavebního zákona, která zastaví náběh nejvyššího stavebního úřadu, vznik toho centrálně řízeného stavebního řízení a nahradí ji věcnou novelou, která provede tu technickou integraci, která pak bude nesena hlavně v oblasti IT a digitálních systémů. Proč to říkám? No, z logiky věci proto jsou ty náklady i ty personální náklady ve věci nejvyššího stavebního úřadu nula. Jak se nám to stalo? Volby byly v minulém roce a jakýmsi procesem vládní koalice mohla nastoupit do svých ministerstev až na konci roku. To mělo jistý vliv na to, že ačkoliv ve Sněmovně byla už v tu dobu většina, tak ten krok, který jsme chtěli, tedy zastavit ten náběh vzniku nejvyššího stavebního úřadu, prostě nešel v tom minulém roce realizovat a on v papírové formě skutečně ten zákon teď předpokládá, že tento úřad vznikne, nicméně je na to rok a měl by začít fungovat od příštího roku a my prostě ty kroky, které by vedly ke vzniku něčeho, co apriori odmítáme, dělat nebudeme, a proto nejsou kryty v rozpočtu.

K té reakci ohledně národních programů je důležité si říci, a to tady zaznělo, že ty programy, které jsou ze své povahy investiční a týkající se projektů třeba i na více let, to ministerstvo některé má v uvozovkách v zásobníku, to nepopírám, ale vyhlašuje nějakou parametrickou výzvu například na výstavbu sociálního bydlení, nebo na opravu nějaké infrastruktury, třeba i těch škol, a aby je mohlo vypsat, tak je vypíše v nějakém roce a musí tam být ty peníze, ale to faktické plnění se děje třeba až za několik let, nebo za dva roky. Ale ty peníze tam na začátku být musí. To má jistý efekt a já si myslím, že to z pohledu rozpočtu vlastně není úplně správné. Já bych byl za, aby se to srovnalo a bylo to patrné, že v rozpočtu vznikají takzvané nespotřebované výdaje, což jsou peníze, které byly na účet poslány, nebo na ministerstvo popsány v rozpočtu, aby byla vypsána nějaká akce, ale k jejímuž faktickému plnění prostě dojde až třeba později.