Děkuji za ty podněty, za ty věci, které zde zazněly.

Když se podívám na jednotlivé státy EU, vyberu si nějaký příklad, který je nám vzdálen, ať to není hned zase Německo, samozřejmě ty transpoziční deficity jsou v celé řadě zemí. Měl jsem možnost ještě jako předseda výboru pro veřejnou správu v poměrně zásadních tématech se podívat na Kypr, který měl podobný problém se skládkovým hospodářstvím, kde ta země se k tomu postavila, řekněme, velmi laxně, netransponovala, ale pak hlavně neplnila ten závazek. Kypr má problém mimo jiné ještě s vodou. Musím říct, že pak ta nervozita té penalizace, kdy už ty penále pak nabíhají za ty další dny, vypadá to jako případný jednorázový poplatek, infringement, pak běží nějaký soud. Ale bohužel tam potom jak ve fázi, kdy nějaká věc není implementována, už je to na denní bázi. Ono to potom ve finále může dát poměrně velká čísla. Jenom k tomu principu té penalizace...

Možná bych zareagoval na paní senátorku Hamplovou. Ta transformace nebo diverzifikace v tuto chvíli, protože to není, k tomuto dni se ukončuje provoz, dokonce to není ani o nákupu, ale jsou tam dány ty typy těch vozidel a ty jednotlivé tranše, od kterých se počítají ty zakázky většího rozsahu, tak není to žádné, řekl bych, ultimátum. Pro některé samozřejmě obce i ta situace, která zde byla popisována, ten paradox, když ceny plynu klesají, je výhodnější jezdit plynofikovanou dopravou, když není, stahují se autobusy, stejně tak je to...

Teď jsem byl v Jihlavě, otázka trolejbusové dopravy. V danou chvíli asi podle nějaké situace má jisté řešení své výhody. My jsme hodně dlouhou dobu, určitě jste spoustu zákonů nahlíželi touto optikou, si mysleli, že zde bude nějaké výrazné překlenovací období mezitransformace českého energetického mixu, třeba do výstavby nových jaderných bloků, kdy prostě budeme mít ten levný plyn, proto velké objemy peněz, Just Transition Fund, v modernizačním fondu čtvrtina nebo třetina mířila tím směrem – velké infrastrukturní projekty a budeme tedy využívat jako zdroj energie levný plyn dočasně, neboť potom ani plyn podle těch evropských standardů, které vyjednáváme, na kterých se podílíme, ale o kterých se potom hlasuje, což je tento případ, který jsem zmínil, právě kvalifikovanou většinou. Takže ten stát může posouvat ty různé věci, ale následně se potom o nich hlasuje tou kvalifikovanou většinou, tak je to nějaký trend, nějaký náš závazek vůči EU. Ta rychlost implementace, i třeba transformace té ekonomiky, možná někdy vidět dál než na těch 5 let, nás samozřejmě v řadě případů může stavět do diskomfortní situace.

Vezměme si případ, že by tento transformační deficit nevznikl, legislativa by zde byla platná. Vím, že nikdo nedělá ty věci, jako že něco za tři roky budu muset splnit, ono je ještě dost času... Byli bychom v té situaci platné legislativy a běželo by to, ty limity by byly podobné. Zmínil jsem, že to je pro nové veřejné zakázky, i třeba objednání nějaké nové dopravy, zavázání nějakých nových smluv, to je tam zohledněno, dokonce zase od jisté doby se tam dají započítávat, do toho podílu, již nakoupená vozidla.

Je tam spousta výjimek, my jsme je využili, i v té celkové směrnici je spousta výjimek, které zase naopak využíváme jako ČR.

Možná k panu senátoru Víchovi... Komise předkládá samozřejmě ten návrh s důvodovou zprávou, kde se pracuje s různými demografickými ukazateli, které se pak zohledňují v tom návrhu, je to třeba kritérium HDP v daném státu, míra urbanizace. Máme třeba vyšší ten cíl stanovený, než je Slovensko. Ono to není stejné v celé EU. Nicméně ten návrh Komise nebyl tak přísný na ta čísla, ale následně došlo ke změně ještě v projednávání v Evropském parlamentu.