Ten zákon byl tedy evidentně z pohledu občanů i zde ve Sněmovně účastných poslanců a stran tak skvělý, že v posledních momentech před volbami byl protlačen Sněmovnou hlasy ANO, KSČM a SPD, už se na tom nepodílel ani koaliční partner sociální demokracie.

Vy se můžete na jednotlivé legislativy dívat z různého pohledu. Já když se na to podívám - a já nejsem právník, ale znám lidi, kteří se podíleli na přípravě toho zákona - on skutečně měl jistou právní čistotu. Je to jednoduchá soustava, tady mi něco nefunguje, tak to vypnu, tady mě někdo zdržuje termíny, tak ty termíny zruším a ty lidi posadím ke stolu a oni se tam domluví a tak se to projedná. Já dávám často příklad, když jdu po přechodu a jede tam auto a na jedné straně mi svítí červený panáček a na druhé straně svítí červené světlo, tak vlastně oba dva stojíme na křižovatce a nemůžeme se pohnout. Je správným řešením seštelovat ty semafory, nebo ty semafory vypnout? Podle mě je správné ty semafory seštelovat tak, aby fungovaly synchronizovaně, aby jedněm svítila zelená, druhým červená.

Rolí politika, aspoň tak já tomu rozumím, je v každé životní situaci, kterou musí jako politik řešit, oslovit všechny ty stakeholdery, pracovat se všemi, kterých se ten zákon týká - občan, město, památkář, developer, byznys - a hledat řešení, které je dlouhodobě udržitelné, konsenzuální, vede k trvale udržitelnému rozvoji a snažit se najít vyváženost toho řešení. Jestli něco jsem vyčítal tomu zákonu kromě rekonstrukce té soustavy stavebních úřadů, tak to bylo to, že trpěl naprostou nevyvážeností.

A já se nedivím, že byznysový segment - a je to legitimní, protože jejich cílem je zisk, stavět, a to je zcela v pohodě, já když podnikám, tak chci vydělat, zase když někdo maluje turistické značky (Předsedající: Čas, pane ministře.)... Tak prostě musíme hledat vyváženost. Ta v tom zákoně nebyla, konsenzus nebyl, a proto ho teď otevíráme, z pohledu hodnotitelů... Klidně si vezmu další slovo potom.