Děkuji za slovo, vážená paní předsedající.

Já budu stručný. Navážu na to, co říkala milá kolegyně Válková. Já jsem Radka Vondráčka zažil tak jako mnozí z vás nejenom tady v Poslanecké sněmovně a jsem přesvědčen, že nemůže být žádná zásadní výhrada k jeho vedení schůze, a naopak jsme mnohokrát všichni viděli, že ji řídil velmi profesionálně, řídil ji s nadhledem a řídil ji bez jakéhokoliv stranictví.

Ale já jsem ho zažil i v situacích, ve kterých jste ho třeba ne všichni zažili. Zažil jsem ho jako reprezentanta České republiky v zahraničí a můžu vás ujistit, že jsme tedy rozhodně spolu nebyli na Machu Picchu, byť jsme byli v poměrně exotické cizině, ale byli jsme spolu na desítkách jednání, kde velmi důstojně reprezentoval Českou republiku, velmi důstojně reprezentoval Poslaneckou sněmovnu České republiky a dělal to způsobem, který nám získává přátele a získával přátele po celém světě. Dělal to s tou svojí pověstnou noblesou, se smyslem pro humor a myslím a jsem o tom přesvědčen, že i v zemích, které jsou nám kulturně i nábožensky velmi vzdáleny, tak si vzpomínají, že tam přijel předseda Poslanecké sněmovny České republiky. A to říkám opravdu s plnou vážností.

Takže byť je mi jasné, že nepřesvědčím, neotevřu asi zatvrzelá srdce, konec konců ono jich tady ani moc těch lidí, které jsem oslovit, v této chvíli v sále není. Nepřesvědčím je tedy, aby změnili názor na volbu pana Radka Vondráčka jako na místopředsedu Poslanecké sněmovny, tak jsem přesto to chtěl udělat a chci to udělat, protože opravdu s velmi čistým, dobrým svědomím opět odevzdám hlas pro Radka Vondráčka, a bylo by skvělé, kdybyste to udělali aspoň někteří z vás další, kteří jste třeba v té první volbě takto neučinili, a jsem přesvědčen, že si to Radek za všechno, co tady předvedl, zaslouží, a je to člověk velmi zkušený odborně, ale je to člověk s charismatem, a to prostě není úplně automatické.

Děkuji vám.