Ministr Brabec: Vozíme jablka z Chile a z Argentiny a přitom v našich krámech chybí jablka z Litoměřic

30.04.2020 12:04 | Zprávy

Projev na 21. schůzi Senátu dne 30. 4. 202, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelená dohoda pro Evropu.

Ministr Brabec: Vozíme jablka z Chile a z Argentiny a přitom v našich krámech chybí jablka z Litoměřic
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta Chrastavy Michael Canov (SLK)

Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, něco mi říká, že tady ta diskuse bude asi bohatší k tomuto bodu, než k tomu předchozímu. Je to logické, protože tzv. Zelená dohoda pro Evropu je něco, co samozřejmě v sobě obsahuje celou řadu kroků, které zcela zřejmě mají zásadní dopady na všechny, nebo měly by zásadní dopady na všechny členské státy EU. Ale nejenom na ně.

Já tady jenom ve zkratce zopakuji to, co určitě víte, že Evropská komise tzv. European Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, volně přeloženo, někdo také říká „úděl“ tomu dealu, tak ten byl Evropskou komisí schválen 11. prosince loňského roku. Ta Zelená dohoda pro Evropu je jednou z hlavních priorit nové Evropské komise, představuje klíčovou strategii pro přechod na klimaticky neutrální udržitelnou a oběhovou ekonomiku.

Tato dohoda stanovuje ambiciózní cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu, především s ohledem na probíhající klimatickou změnu a globální úbytek biodiverzity. Klíčovým prvkem Zelené dohody je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, k níž první iniciativa byla předložena už 4. března letošního roku, to je tzv. Climate Law, následovaná vyhodnocením dopadů navýšení emisních cílů k roku 2030 na 50 až 55 %, jenom připomínám, že stávající cíle jsou 40% snížení emisí CO2 oproti roku 1990, a návrhy revizí relevantních legislativních předpisů v oblasti klimatu a energetiky, které by měly být předloženy do léta 2021.

Další plánované iniciativy se týkají oblasti oběhového hospodářství, biodiverzity, tzv. nulového znečištění, mobility, zemědělství, potravin, budov a dalších. Dalším zásadním aspektem Zelené dohody je dopad na trh práce, zaměstnanost, vznik a zánik, proměnu pracovních míst. A teď zkráceně k tomu, co vás asi zajímá ještě víc, a to, co také určitě jste četli, jak jsem viděl usnesení vašich výborů, tak jste se k tomu už i jednoznačně vyjádřili, tak to se týká pozice ČR.

Rámcová pozice ke sdělení Evropské komise, Zelená dohoda pro Evropu byla schválena výborem pro Evropskou unii na vládní úrovni 24. února 2020. A pozice bude samozřejmě dále upřesňována podle konkrétního znění návrhů, které jsou zpracovávány, protože v této chvíli je potřeba zdůraznit, že existuje pojem Zelená dohoda pro Evropu, existuje samozřejmě určitá představa její náplně, ale jedna z mála věcí, o kterých víme, že už je dneska plánovaná, tak to jsou právě navýšení redukčních cílů snížení emisí CO2 do roku 2030, to je těch nejméně 50 až 55 %, dokonce jsou země, které navrhují, aby ambice na snížení emisí CO2 do roku 2030 byla ještě vyšší, to znamená aby se pohybovala kolem 60 a možná ještě více procent. Česká republika obecně podporuje dosažení klimatické neutrality Evropské unie v roce 2050, to jsme několikrát řekli, když jsme o tom informovali na evropské úrovni, ale Česká republika nepodporuje navýšení redukčního cíle Evropské unie do roku 2030. Chybí nám především podrobné vyhodnocení dopadů případného navýšení cílů, které by ale podle názorů Evropské komise mělo být zpracováno, to znamená nejenom podle našeho názoru, ale jsme rádi, že i Evropská komise je tedy přesvědčena, že napřed se musíme pobavit o dopadech tohoto redukčního cíle. Ne na úrovni Evropské unie jako celku, ale také na úrovni jednotlivých členských států. A rovněž je třeba vyhodnotit naplnění stávajících ambicích v rámci národních klimaticko-energetických plánů, protože dobře víte, že ono se přepřahá veprostřed kopce docela složitě. To znamená, celá řada těch aktivit, které směřují ke snížení emisí o 40 % do roku 2030 samozřejmě jsou rozjeté, jsou rozjeté konkrétní úpravy technologické, změny technologií atd. A právě proto říkáme, že chceme jednoznačně vidět a také si děláme i vlastní nebo jsme si zadali i vlastní samozřejmě dopadové studie na Českou republiku.

Mezitím samozřejmě přišlo něco, o čem nikdo z nás ještě před několika měsíci asi netušil, že může tak zásadně ovlivnit nejenom Českou republiku, ale samozřejmě celou Evropskou unii a celý svět. To znamená krize způsobená pandemií koronaviru. A my jsme jako Česká republika nebo jako vláda přesvědčeni, protože to bylo samozřejmě diskutováno i na vládě, že je nezbytné reflektovat dopady této pandemie na ekonomiky členských států a také tomu přizpůsobit debatu o Zelené dohodě pro Evropu. Jsme si vědomi absolutní nutnosti rychlé obnovy hospodářství a návratu lidí do běžného života a tento proces by samozřejmě měl mít naprostou přednost. Vnímáme sice důležitost a potenciál určitých synergií při řešení jak ekonomické krize, tak ochrany klimatu a životního prostředí jako celku, to je úplně jasné, ale na rovinu jsme také informovali Evropskou komisi o tom, že o to důležitější je pro nás, abychom si vyhodnotili konkrétní dopady světové pandemie, samozřejmě i na Českou republiku. A zohlednili je při dalším jednání o Zelené dohodě. I v návaznosti na zkušenost s pandemií například vnímám jako daleko zásadnější, než se to možná ještě zdálo před několika měsíci, debatu o možných ekonomických opatřeních typu takzvaných Carbon Border Adjustment Mechanism, tedy zjednodušeně řečeno jakási uhlíková daň, která by měla ochránit evropský průmysl a zvýšit ekonomickou soběstačnost Evropské unie a současně přispět k plnění cílů Zelené dohody. Zase zjednodušeně řečeno, já si myslím, že pandemie nám jasně ukázala, že nám chybí soběstačnost v celé řadě produktů, že prostě nelze všechno dovézt z Číny, z Indie, z Bangladéše a z dalších zemí. A že v mírové době to možná lze, někdy je to dokonce i levnější, ale ve chvíli, kdy nastane krize, tak samozřejmě i tyhle země řeší první blaho svých občanů a teprve potom řeší blaho občanů dalších. To si myslím, že tento princip je univerzální a jasně pandemie ukázala, že ty národní státy se potom staraly především samy o sebe. A taky to ukazuje, jak zbytečně vozíme miliony tun zboží tam a zpátky, jak vozíme jablka z Chile a z Argentiny a přitom v našich krámech chybí jablka z Litoměřic. A to je prostě něco, co samozřejmě tahle ta přebujelá letecká doprava, která naopak teď je v zásadním poklesu, tak vidíme, jak logicky znamená poměrně vysoké zvyšování emisí. A kdybychom byli schopni tyhle ty kroky prostě udělat a ochránit Evropu, která je jednoznačným lídrem samozřejmě snižování emisí CO2 ve srovnání s ostatními zeměmi nebo kontinenty, tak tohle je něco, co by pomohlo jak konkurenceschopnosti, tak soběstačnosti, tak by to samozřejmě pomohlo i snížení emisí.

Takže já znova v tom prvku vidím doma veliký potenciál, který nám teď momentálně ta krize ukázala v úplně jiném světle, než jsme si mysleli ještě před několika měsíci, kde kolikrát samozřejmě to byla honba za cenou za jakoukoliv cenu. A tyhle externality, další náklady někam ustupovaly do pozadí. To se samozřejmě týká i dovozu surovin, kde se vytváří možnost samozřejmě využít cirkulární ekonomiku daleko lépe než teď. To znamená, chtěl bych říct, že my Zelenou dohodu pro Evropu vidíme jako materiál, který samozřejmě má a bude mít dopady na Českou republiku, když si to vezmeme z hlediska peněz, tak to budou stovky miliard nebo spíše biliony korun do toho roku 2050, ale chci tady zdůraznit, že s pandemií nebo bez pandemie se nic nemění na plánu dekarbonizace České republiky, ta musí nastat. Ona nastává i přirozeně, i když teď třeba klesla cena emisních povolenek, tak je zřejmé, že fosilní paliva jsou na ústupu a to já považuji za nezvratné. Na druhou stranu pokud se bavíme o navýšení cílů do roku 2030, pokud se bavíme o dalším předpokládaném navýšení redukční, respektive redukci emisí třeba z automobilového průmyslu a dalších věcí, tak tam chceme skutečně velmi bedlivě posoudit dopadové studie, které vyhodnotí dopady na Českou republiku, na zaměstnanost, všechny sociální dopady. A pak jsme připraveni se k této věci vyjádřit. Já tady rovnou řeknu, že to byl i důvod, proč jsem nepodepsal dopis, který původně 12 ministrů životního prostředí adresovalo Evropské komisi a který v zásadě zjednodušeně prostě říká to, že sice probíhá pandemie, ale bez ohledu na to samozřejmě jdeme dál za Zelenou dohodou. Já když něco podepíšu, vždycky bych rád věděl, co se pod tím skrývá, aby to nebyl bianco šek. A pro mě je podstatné, abychom věděli, co skutečně, jak s námi takzvaně zamává pandemie, co to prostě bude pro nás znamenat. A to nemyslím jenom finančně, ale i sociálně a jinak. A pak se samozřejmě bavme o pokračování diskusí o Zelené dohodě. A znovu říkám, zůstává tam cíl klimatické neutrality, zůstávají tam další cíle, které se týkají oběhového hospodářství, zůstává tam celá řada užitečných bodů, ale teď bez toho, abychom věděli konkrétní dopady, se k něčemu za každou cenu hlásit mi nepřijde odpovědné. Beru to spíš jako proklamativní záležitost. Toť asi do úvodu diskuse, děkuji vám.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stržínek (ANO): Že by další sociální experiment Fialovy vlády?

10:21 Stržínek (ANO): Že by další sociální experiment Fialovy vlády?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prohlášení premiéra Fialy o vyrovnání českých a něm…