Výstupem těchto jednání by měly být návrhy řešení současných problémů, které způsobuje sucho a na některých místech i nedostatek vody. K dnešnímu dni vydalo již 57 úřadů obcí s rozšířenou působností různá omezení dodávek vody. Zemědělci nemají dostatek krmiva pro zvířata, v rybnících hynou ryby. Situace je i s ohledem na očekávaný vývoj počasí kritická.

Suchá data*)

Oproti normálu byl červenec zhruba o 2 °C teplejší a nenapršelo ani poloviční množství vody, které je pro tento měsíc obvyklé. Více než polovina měřených vodních toků vykazuje hydrologické sucho. Srážkový deficit se prohluboval i v prvním srpnovém týdnu, kdy spadlo pouhých 35 % oproti standardu, na Moravě to bylo dokonce 17 % a v Čechách 43 %. Z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická na většině nízkých i středních poloh na území ČR. Aktuálně ve sledovaných vodních tocích protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách jako Ploučnice nebo Želetavka. V případě podzemních vod zůstává stav nadále silně podnormální. Na úrovni silného až mimořádného sucha se pohybuje 70 % mělkých vrtů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha. „Vzhledem k tomu, že srážky v posledních srpnových týdnech byly významně podprůměrné i s ohledem na očekávaný vývoj počasí v nejbližších dnech lze předpokládat, že se hydrologické sucho na většině území České republiky bude nadále prohlubovat. A to jak u povrchových, tak i podzemních vod. S přetrvávajícím velmi teplým a suchým počasím musíme být obezřetní i kvůli přetrvávajícímu riziku vzniku a šíření požárů,“ uzavírá komentář k aktuálnímu stavu sucha ministr Brabec.

Obce na suchu? Ať si starostové řeknou o dotace

Z pohledu významných vodárenských zdrojů a soustav jsou obavy o nedostatečné zásobování obyvatel pitnou vodou liché. Tak např. vodárna Želivka využívající vodu z nádrže Švihov zásobuje každého 8. obyvatele České republiky. Její nádrž je v tuto chvíli zhruba 2 m pod hranou přelivu, což je její maximální kapacita. Bez problémů tak zabezpečí dodávky pitné vody, i kdyby se obdobně extrémní situace měla opakovat v následujících letech. K problémům nedostatku pitné vody dochází u obcí, které jsou odkázané na málo vydatné zdroje, citlivé na epizody sucha. Pro tento případ má MŽP stále připravené dotace (viz zde).

„Děláme všechno pro to, aby obecní studny zůstaly plné. Již bezmála 300 obcí má dotaci schválenou, v reálu to znamená, že 135 tisíc lidí získá dostatek kvalitní pitné vody. Aktuálně máme od května vypsanou novou výzvu ve výši 600 milionů korun, ze které můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Za 3 měsíce od vyhlášení výzvy již evidujeme 9 žádostí ve výši dotace bezmála 20 milionů korun,“ dodává ministr Richard Brabec.

Co MŽP dále aktuálně řeší

* Sucho a nedostatek vody musí být v české legislativě

• MŽP spolupracuje s MZe na přípravě novely vodního zákona, která bude zaměřená na řešení problematiky sucha. Novela by měla být předložena v nejbližší době do připomínkového řízení. Zákon má být doplněn o novou hlavu ke zvládání sucha a nedostatku vody. Pracovní znění novely navrhuje vytvoření komisí v jednotlivých krajích a obcích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatnit určitá omezení pro například užívání vody, zejména pro zalévání, napouštění bazénů a mytí vozidel. Součástí novely rozhodně nebude „znárodnění studní“, ani možnost nařídit majitelům studní umožnit vodu využívat pro celou obec, to je mediální nesmysl, proti kterému se Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí několikrát ohradily. „Do legislativy chceme zapracovat také změny směřující na širší možnost vodoprávních úřadů zasahovat do vodoprávních rozhodnutí při změnách hydrologických poměrů a pružněji tak reagovat na aktuální situaci nebo stanovení preference využívání srážkových vod na pozemku, vsakování, zadržení a odvedení,“ říká ministr Brabec.

* Je nutné zasáhnout proti vodní erozi

• pro zlepšení hospodaření na zemědělské půdě a posílení její schopnosti zadržet vodu je klíčové vydání tzv. protierozní vyhlášky, která stanoví hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení. K vyhlášce probíhají aktivní jednání mezi ministerstvem zemědělství a MŽP. Vyhláška by měla být účinná od začátku roku 2019.

* Potřebujeme mít výkonný online systém pro zvládání sucha

• MŽP ve spolupráci s VÚV TGM a ČHMÚ připravuje spuštění systému HAMR, který bude klíčovým informačním zdrojem pro vodoprávní úřady, správce povodí i nově vytvořené komise pro zvládání sucha. Pilotní spuštění webové aplikace proběhne do konce listopadu 2018 a následně bude probíhat rozvoj systému v průběhu roku 2019 a 2020.

* Potřebujeme nové zásobárny vody. Testujeme vsakování

• MŽP ve spolupráci s VÚV TGM připravuje realizaci prvního pilotního výzkumného projektu posuzujícího funkčnost technologií umělé infiltrace podzemních vod. Bylo vytipováno šest pilotních lokalit a realizace prvního z nich by měla být zahájena v příštím roce.

* Potřebujeme stálé investice z evropských a národních zdrojů
MŽP prostřednictvím svých národních i evropských dotačních titulů finančně podporuje vhodná opatření proti suchu. Přímo na adaptaci na sucho jsou v rámci OPŽP 2014 - 2020 financovány aktivity s celkovou alokací 13,5 mld. Kč. Jednak na obnovu a efektivní využívání zdrojů pitné vody, včetně obnovy a modernizace vodárenské infrastruktury, obnovu přirozených rozlivů vody v nivách vodních toků a také na podporu hospodárného nakládání se srážkovými vodami v sídlech je určeno 7,4 mld. Kč. V rámci zlepšení ekologické stability krajiny, kam patří především revitalizace či renaturace vodních toků a niv včetně zprůchodnění migračních překážek (např. pomocí rybích přechodů), obnova rybníků a mokřadů, výsadby zeleně do krajiny (meze, remízy, aleje), protierozní opatření, zlepšování struktury lesních porostů a zeleň v sídlech je připraveno 6,1 mld. Kč. Další prostředky MŽP investuje z národních zdrojů.

Aktuálně schválené projekty

• 22 projektů s podporou ve výši 434,5 mil. Kč bylo schváleno na projekty zpomalení odtoku formou zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv a na hospodaření se srážkovou vodou v zastavěném území – tzv. Dešťovka pro obce.
• V rámci zajištění pitné vody bylo od roku 2014 podpořeno 145 projektů s celkovou dotací téměř 3,676 mld. Kč.
• V rámci posílení přirozené funkce krajiny bylo do dnešního dne schváleno 464 projektů za 2,6 mld. Kč.
• Schváleno bylo také 254 projektů na zlepšení kvality prostředí v sídlech za 440 mil. Kč.

Z národních prostředků jsou podporována tato opatření

• Hospodaření s dešťovou vodou v domácnostech - Dešťovka – v rámci obou dosavadních výzev bylo podáno 4800 žádostí za 233 mil. Kč. Aktuálně probíhá příjem žádostí v 2. výzvě s alokací 240 mil. Kč.
• Průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody obcemi – podpořilo se již 293 projektů za 330 mil. Kč, což znamenalo nové zdroje vody pro 135 tisíc lidí. Nová výzva s alokací 600 mil. Kč běží od května, zatím podáno 9 projektů za 20 mil. Kč.
• Podpora sídelní zeleně.
• V rámci národních programů MŽP (Program péče o krajinu, Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny) bylo od roku 2014 přijato k financování ve volné krajině okolo 1500 žádostí za 100 mil. Kč. Nejčastěji jsou podporovány výsadby a péče o dřeviny a tvorba a obnova tůní i mokřadů.

Se suchem bojuje i Ministerstvo zemědělství, jeho aktivity najdete na ZDE.

Poznámka:
*) Data z aktuálních podkladů ČHMÚ