Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění takzvaná čtyřistašestnáctka. Jedná se, jak si určitě vzpomínáte, o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Sám o sobě návrh zákona vstupuje v poměrně velkém rozsahu i do stavebního zákona. Dílčí změny provádí ve správním řádu v zákoně o pozemních komunikacích, v zákoně o ochraně přírody, krajiny, v energetickém zákoně, vyvlastňovacím zákoně a tak dále. (V sále je velký hluk.)

Cílem tohoto zákona je umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury, stejně tak ale i v oblasti elektrotechnických komunikací nastavit rychlejší povolovací procesy a zahájit realizaci potřebných staveb, jak by si všichni přáli. Poslanecká sněmovna navrhla, resp. návrh zákona schválila velkou většinou. Tenkrát pro hlasovalo 123 poslanců, proti bylo pouze 16. Senát návrh zákona projednal, vrátil jej Poslanecké sněmovně, a to s několika pozměňovacími návrhy, které se týkají zejména rozšíření definice vodní infrastruktury, navýšení koeficientu při výkupech v případě bydliště vlastníka na 2,0 - pouze upozorňuji, že v současné době je to 1,15. Sněmovna navrhla 1,5. Zde máme teď 2,0 - a doplnění přílohy zákona o další silnice, rozšíření vodárenské soustavy v koridoru dálnice D3, účastenství obcí dotčených neprůjezdností trasy pozemní komunikace, řízení o zrušení přejezdu, možnosti pokládání nového vedení vodovodu nebo kanalizace bez stavebního povolení, nebo ohlášení a sdělení informace o možnosti podání připomínek k návrhu politiky územního rozvoje obcím je prostřednictvím datových schránek.

Je pravda, že některé návrhy Senátu dávají smysl. Bohužel tak, jak je to teď koncipováno vcelku, tak to naráží na celou řadu z našeho pohledu zásadních a velkých bariér. Za jednu z těch největších považujeme ten koeficient 2,0, který byl velmi diskutován v rámci Sněmovny, velmi diskutován v rámci hospodářského výboru. Bylo to velmi vybalancováno. Ne všichni se na tom shodli. Podle mého názoru ten koeficient 1,5 je kompromisní. A i z tohoto důvodu nedoporučujeme, aby byl senátní návrh přijat.

Krátce bych jenom ještě řekl k tomu koeficientu 2,0, že obecně základními cíli v oblasti oceňování je nebo bylo zlevnění majetkové přípravy dopravních staveb, zamezení účelovému získávání zemědělské půdy, která by byla následně několikanásobně dráž státem vykupována jako stavební pozemky, zohledňování pouze skutečného stavu a hodnoty vykupované nemovitosti, přičemž základními cíli v oblasti nabývání práv k nemovitostem bylo finančně motivovat vlastníka pozemku k dobrovolnému prodeji tím, že mu bylo umožněno navýšení kupní ceny oproti výši náhrady při vyvlastnění.

A jak známo z výše uvedeného, účelem dotčené právní úpravy není a nemá být založení nároku vlastníků nemovitosti na jakékoliv nadstandardní finanční plnění od státu přes přesahující spravedlivou, férovou protihodnotu za nemovitou věc. Takže vzhledem k tomu je nutné konstatovat, že kupní cena ve výši ceny obvyklé už vynásobená koeficientem 1,5, který Sněmovna odsouhlasila, je pro tyto účely z našeho úhlu pohledu dostatečně vysoká. Doporučuji tedy Sněmovně a dovoluji si požádat o schválení návrhu zákona ve znění tak, jak byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji mockrát.