Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovoluji si uvést v rámci druhého čtení jeden z nejdůležitějších zákonů resortu dopravy, dlouho očekávaný, takzvaný liniový zákon neboli čtyřistašestnáctka. Tak jak už jsem zde naznačoval v prvním čtení, jedná se o zákon, jehož cílem je realizovat nebo umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb, a to nejenom dopravní, ale i vodní a energetické infrastruktury, a stejně tak infrastruktury elektronických komunikací. Je to tedy zákon, který je nesmírně náročný, zákon, který je z díly třech resortů, a to je průmyslu, dopravy a místního rozvoje.

Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o zásadní zákon, dovolím si ještě jednou vypíchnout ty nejdůležitější věci, které stojí za to zmínit, a díky kterým bychom měli, věřím, že všichni se stejným cílem, zabezpečit to, že klíčové stavby, ať už dopravy, anebo v energetice, budeme realizovat rychleji.

Jednou z prvních věcí, které zákon řeší, je společné tzv. umístění a povolení stavby dopravní infrastruktury. Návrh současně eliminuje celou řadu různých závazných stanovisek, z nichž bych si dovolil zmínit například posouzení vlivu na životní prostředí. Dále vstupuje přímo do správního řádu a zakotvuje celkem základní zásadu vydání závazného stanoviska bezodkladně a současně se stanovuje nová lhůta, a to maximálně třicet dní pro vydání závazného stanoviska, případně šedesát dní ve zvlášť složitých případech.

Současně zavádí řešení prostřednictvím tzv. fikce vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ nevydání závazného stanoviska, a to ve stanovené lhůtě.