Projev poslance Grebeníček čtete ZDE.

(Interpelace se spolu s odpovědí předkládala jako tisk 757.)

Děkuji za tyto informace, které zde zazněly, a já si dovolím shrnout pár základních informací, abychom se orientovali v této kauze. Dům číslo 153 v Kostelci na Hané byl zapsán do státního seznamu kulturních památek z důvodu pobytu básníka Petra Bezruče. Petr Bezruč se v Kostelci na Hané usadil v roce 1939 a žil v domě do své smrti v roce 1958.

Objekt přešel do vlastnictví Olomouckého kraje v roce 2004. Od konce 60. let 20. století byl expozičně využíván. Ve druhé polovině 70. let minulého století zde byla tehdejším Městským národním výborem v Kostelci na Hané zřízena expozice Památník Petra Bezruče, jejíž provoz v 80. a 90. letech zajišťovalo tehdejší Muzeum Prostějovska. Po roce 1989 přestala být expozice z ideových i technických důvodů funkční. Domek přestal být využíván jako výstavní prostor. Olomoucký kraj převzal objekt již bez této expozice, která byla odstraněna.Objekt neměl praktické využití a obnovení expozice Petra Bezruče se nejeví jako funkční.

Ministerstvo kultury obdrželo žádost o zrušení prohlášení domu č. p. 153 v Kostelci na Hané za kulturní památku od majitele nemovitosti Olomouckého kraje. Této žádosti Ministerstvo kultury vyhovělo a zrušilo prohlášení tohoto domu za kulturní památku. Důvodem byla zejména ta skutečnost, že v případě vztahu nějaké významné osobnosti ke konkrétnímu místu nebo stavbě jsou tyto věci prohlašovány z důvodu jejich stěžejního významu v životě významné osobnosti. Zejména to jsou domy, kde se významná osobnost narodila, nebo kde vytvořila své zásadní dílo apod.

Objekty, kde významná osobnost pouze pobývala, nebo zde byl jiný, avšak spíše latentní vztah, jsou zhusta označovány pamětní deskou, ale nejsou prohlašovány za kulturní památku. To je právě příklad zmíněného domu. Petr Bezruč zde trávil část svého života, z hlediska tvorby zcela neaktivního.

Přitom opravdu důstojným místem připomínky básníka Petra Bezruče, které je navíc spojeno s odborným literárně vědeckým pracovištěm Slezského zemského muzea je básníkům opavský rodný dům, a druhá expozice, věnovaná Petru Bezručovi, je umístěna ve Starých Hamrech. Ministerstvo kultury srub v roce 2004 prohlásilo za kulturní památku, kde se dochovalo autentické vybavení a řemeslné detaily, které vytvořil samotný Petr Bezruč.

Pan poslanec Grebeníček ve své písemné interpelaci uvedl, že Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav označily osobnost Petra Bezruče, cituji, za básníka, který byl značně přeceňován. Konec citátu. Že jej celkově dehonestují a jeho osobnost bagatelizují.

Toto tvrzení se ale nezakládá na pravdě. Ministerstvo kultury během správního řízení nikdy osobnost Petra Bezruče nehodnotilo, pouze ve svém rozhodnutí o zrušení prohlášení věci za kulturní památku citovalo z podání navrhovatele a současně vlastníka věci, tedy Olomouckého kraje. Cituji: "Petr Bezruč byl jako básník značně přeceňován a v dnešní době není jeho význam tak společensko-historicky zásadní, jako v době minulé. Není nutné, aby domek, v němž pobýval, byl nadále kulturní památkou." Konec citátu.

Připomínám jenom, že ten iniciační podnět hejtmana Olomouckého kraje pana Ing. Jiřího Rozbořila, o kterém se zde vede rozprava, je tedy z dílny hejtmana, který je v Olomouckém kraji v koalici s KSČM, a předseda kulturní komise za KSČM pan Augustin jistě je o té věci spraven. Tzn., že tam jistě nějaká odborná diskuse po stranické linii vedena byla.

Toto, co jsem citoval, však není stanovisko Ministerstva kultury, ale nezbytné vyložení argumentů dotčeného subjektu správního řízení do odůvodnění rozhodnutí ve věci.

Já jsem ve své odpovědi panu poslanci na jeho interpelaci sdělil, že Ministerstvo kultury v žádném případě nezpochybňuje literární význam osobnosti Petra Bezruče, jehož práce je neodmyslitelnou součástí naší literární tvorby. Ani Národní památkový ústav se nijak nevyjadřoval přímo k osobnosti Petra Bezruče. Pouze ve svém vyjádření v rámci správního řízení mj. uvedl k procesu tehdejšího zápisu, že, cituji: "Památková hodnota je založena pouze na politickém významu v době zapsání." Konec citátu.

Tedy umělecká stránka osobnosti Petra Bezruče nebyla ani v době zápisu nijak hodnocena. Národní památkový ústav dále uvedl, že se jedná o utilitární objekt z režného červeného zdiva bez hodnotnějších architektonických prvků. Ministerstvo kultury ani Národní památkový ústav tedy nijak nedehonestovaly památku Petra Bezruče, ani nešlo o neodborné, kulturně negramotné a ideologizující kádrování osobnosti. Skutečnost, že osobnost Petra Bezruče byla interpretována před rokem 1989 převážně ideologicky, nelze přičítat na vrub nynějšímu Ministerstvu kultury.

Pan poslanec Grebeníček rovněž vznesl dotazy na průběh procesu rušení prohlášení za kulturní památku, zvláště z jakých důvodů vyhovělo Ministerstvo kultury žádosti olomouckého hejtmanství, když z informací ČTK a vyjádření starosty Kostelce na Hané je zřejmé, že domek může být nadále připomínkou básníka, zda proběhlo rozhodování ze strany Ministerstva kultury řádně, jak byly dodržovány lhůty k vyjádření se účastníkům řízení a dalším subjektům, jak byl zveřejněn návrh na zrušení prohlášení věci za kulturní památku a jak se mohla vyjadřovat široká veřejnost. V rámci písemné odpovědi na interpelaci bylo panu poslanci sděleno, že řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku proběhlo řádně, a dle platných právních předpisů. V této věci je nezbytné podtrhnout, že se jedná o správní řízení, které je z hlediska procesního ovládáno správním řádem. Jedná se o zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, přičemž Ministerstvo kultury obecně jedná a jednalo v mezích právních předpisů. Řízení bylo zcela jednoznačně vedeno v souladu s právními předpisy, byly vyžádány všechny podklady a důkazy, byly dodrženy všechny procesní zásady, a bylo rozhodnuto v souladu s obsahem spisu i v souladu se skutečným stavem. Ostatně v této souvislosti neobdrželo Ministerstvo kultury jedinou konkrétní stížnost či výtku. Ministerstvo kultury provedlo řádně správní řízení. V rámci tohoto správního řízení nijak, a rozhodně ne negativně samo nehodnotilo osobnost básníka Petra Bezruče a z věcného hlediska rozhodlo o zrušení prohlášení domu číslo 153 za kulturní památku, které vázalo na ideové axiomy doby zápisu památky.

Já jsem ve své odpovědi přislíbil prověření dalších možných vztahových hodnot objektu a života básníka, a dále prověření typologie domu. Architektonicky jde skutečně o utilitární stavbu, což je v současné době rozpracováno. Na druhou stranu nic nebrání tomu, aby dům číslo 153 v Kostelci na Hané byl využíván jako muzeum nebo jiná kulturní forma připomínky Petra Bezruče. Rozhodující není statut kulturní památky, ale vůle vlastníka.