Dobré dopoledne, vážená paní předsedkyně, kolegyně kolegové.

Já jsem původně čekal, že ve svém řádném vystoupení shrnu všechny ty vážné důvody, proč tento návrh tady předkládáme, včetně odůvodnění stavu legislativní nouze. Pro své kolegy z opozice: Prosím pěkně, věnujte pozornost bodu 11 tohoto návrhu. Má 22 stran, není to tak dlouhé. Takže na straně 13 v bodu 11 je jasné odůvodnění, proč tento návrh předkládáme ve stavu legislativní nouze, i s odkazem na dřívější nálezy Ústavního soudu. Je to tam jasně logicky popsáno.

Teď z pohledu té záležitosti, pokud jde o dopady. Opravdu je to tak, že pokud neuděláme tu úpravu o valorizačním mechanismu, tak to znamená v letošním roce výdaj 34,4 miliardy korun. V roce příštím a všech dalších 58,8 miliardy korun, které se už vždycky budou jenom nějakým tempem podle toho, jak se o tom budoucnu rozhodne, valorizovat. Stane se z toho trvalý mandatorní výdaj.

Tady padly ty děti. Silná emoce, jestli nám děti poděkují, nebo ne. Myslím si, že je fakt potřeba se dívat i na tu vyváženost té mezigenerační solidarity, protože právě ty děti dneska těmi odvody na sociální pojištění financují ten důchodový systém. Budou financovat i to, když si na to půjčíme, včetně úroků. Takže je potřeba se opravdu dívat tou optikou opravdu, tak jak jako hospodář nahlíží na to nejenom optikou letošního rozpočtu, ale i rozpočtu příštích 5, 10, 15, 20 let. To si myslím, že je klíčové. To, jestli někdo říká tady z pléna, jestli tu budeme, nebo nebudeme. Odpovědná politika je právě o tom, že bez ohledu, jestli tady budu, nebo nebudu, tak mám na to pohlížet se zodpovědností za ty budoucí generace.

Já všechny další věci velmi rád podrobně zdůvodním ve svém hlavním vystoupení, které tady budu mít. Jsem řádně přihlášen.

Děkuji.