Vážený pane místopředsedo, kolegyně kolegové,

dovolím si stručně zrekapitulovat a vyjádřit se k této novele návrhu zákonů, které tady nyní projednávám ve třetím čtení. Chci zmínit, že kromě toho navýšení rodičovského příspěvku o 50 000 korun tato zákonná úprava řeší celou řadu dalších velmi důležitých věcí v rámci jak státní sociální podpory, to znamená, abychom prodloužili možnost podporovat lidi u příspěvku na bydlení, kteří mají svoji nemovitost trvale zkolaudovanou, bydlení, a byla to původně rekreační nemovitost a je to jejich jediné trvalé místo k pobytu, aby i tady mohl být nadále čerpán příspěvek na bydlení.

Dále tady upravujeme další oblasti, které se týkají například toho, abychom mohli operativněji čerpat informace a data od dodavatelů energií, také abychom tady mohli nikoliv nějakým bianco šekem, ale na základě vyhodnocení a dát případně reagovat úpravu u nákladů, které jsou započítávané u lidí s dočasnou ochranou, protože tady vlastně se nám daří velmi dobře snižovat náklady na podporu jak přes humanitární dávku, tak i přes nouzové ubytování. Ale víme, že tam jsou asi některé, řekněme, speciální situace, kdy je namístě, abychom zvážili dobré vyhodnocení dat a případnou úpravu. A zároveň tady také řešíme lepší výměnu dat a (nesrozumitelné) dat mezi rezortními organizacemi MPSV, ať už je mezi Českou správou sociálního zabezpečení, úřady práce, Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Dále tady také upravujeme záležitosti, které jsou v oblasti hmotné nouze. Tady chci jenom jasně říci, my tady neděláme žádné prolamování toho, že by tady úřady práce mohly někomu šmírovat to, co kolik má kde na účtech, ale v okamžiku, kdy někdo žádá o hmotnou nouzi, je to dávka, která je testovaná velmi, řekl bych, podrobně testovaná, tak aby tady nebyla určitá bílá místa na mapě, kde daný žadatel dneska si vystačí s tím, že předloží jeden výpis z účtu, a my nemáme možnost se ani doptat, jestli náhodou on nebo jiní členové domácnosti nemají jiné účty, a případně vyzvat žadatele, aby nám potom doložil, kolik na těch účtech je, případně i finančních prostředků.

Takže to není, že my automaticky budeme moci někomu nahlížet, kde on kolik má finančních prostředků, ale budeme moci se touto komunikací doptat, jestli daný žadatel, daná domácnost má případně jiné účty a pak vyzvat jeho, ať nám ty informace doloží. To znamená, tady v tomto ohledu je to, řekněme, určitý, bych řekl, logický posun, abychom opravdu viděli, že poskytujeme formu podpory přes hmotnou nouzi tam, kde opravdu je oprávněnost a potřebnost.

Pak tady máme také úpravy v zákonu o náhradním výživném, to znamená zase komunikace mezi MPSV, úřady práce a zároveň ten dotaz na otázku případné spolupráce s Českou poštou. Vysvětloval jsem to i tady opakovaně, není to o žádném komplexním poradenství, to samozřejmě víme, že je úplně něco, co není vůbec realizovatelné a ten záměr nikdy takto nebyl. A řeknu to na praktické ukázce. V loňském roce jsme tady měli spolupráci s czechpointy, kde czechpointy byly schopny nabrat od žadatelů některé žádosti a dát je do systému, tak podobném duchu, jako jsme dělali tu pětitisícovku v loňském roce, by ta spolupráce mohla být nastavená. A o těch podrobnostech se samozřejmě jedná a bude to potom řešeno i tou smlouvou. Ale toto je první krok, abychom vůbec měli případně možnost o tom jednat a případně to realizovat. Ale nejedná se o tom, že by tady na České poště někdo dodělal odborné a sociální poradenství. To určitě, rozhodně ne.