„Příspěvek na bydlení je klíčový nástroj podpory, která domácnostem zajistí adresnou a cílenou pomoc v případě, že nebudou zvládat pokrýt ze svého rozpočtu rostoucí náklady na bydlení. Nadále platí, že na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo více než třetinu čistých příjmů (v Praze 35 % a jinde v ČR 30 %) vynakládá na bydlení, tedy především energie a vytápění, služby a nájem,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Tato pomoc přichází nad rámec zastropování cen energií a určitě není ostudou požádat o příspěvek na bydlení, jde to i online bez nutnosti návštěvy úřadu. Pomoc státu je tu právě proto, aby lidem sloužila ve složitých časech, které nyní prožíváme,“ dodal ministr.

O příspěvek mohou požádat vlastníci nebo nájemníci, překážkou není ani družstevní bydlení nebo hypotéka. Ta se však nezapočítává jako náklad na bydlení.

„Doteď byly mezi příjemci nejvíce limitovány malé domácnosti, nejčastěji samoživitelé a samoživitelky nebo důchodci. To vyplývá z analytických dat, se kterými pracujeme. A u mnohých byly stávající podmínky nepříznivé, protože by získali podporu jen v řádu několika stovek korun měsíčně. Teď se právě těm nejohroženějším příspěvek výrazně navýší a doufám tedy, že se o podporu přihlásí mnoho dalších domácností, které na ni mají nárok,“ uvedl Jurečka.

Od října by se normativní náklady zvyšují o následující částky:

1) U bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy: Počet osob v rodině Navýšení měsíčních normativních nákladů

2) U bydlení v družstevních bytech, v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a v bytech vlastníků:

Modelové příklady výše příspěvku na bydlení před a po zvýšení normativů

Rodina žijící v domě s elektrickým vytápěním
Rodina se dvěma malými dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze, matka je s menším dítětem v domácnosti a čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 tisíc Kč, otec má příjem 28 tisíc Kč a rodina má také nárok na přídavek na děti ve výši 2 x 1 130 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení byly 16 500 Kč, nově dosáhnou 17 833 Kč.

Samoživitelka s jedním dítětem žijící v domě s plynovým vytápěním
Samoživitelka má příjem ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě 1 270 Kč. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a na vytápění využívá plyn. Typický nárůst roční faktury bude z 28 000 Kč na 46 000 Kč. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly dosud 15 000 Kč měsíčně, nyní jsou 16 500 Kč s ohledem na růst ceny plynu.

Dva senioři žijící v nájemním bytě v Praze
Oba jsou poživatelé starobního důchodu ve výši 13 000 kč a 15 000 Kč. Typický nárůst roční faktury za energie bude z původních 12 639 Kč na 18 264 Kč, tj o 5 625 Kč (+ 44,5 %). Záloha za energie měsíčně bude u této domácnosti tedy 1 530 Kč, nájemné 16 000 Kč a další služby spojené s bydlením 2 000 Kč (dohromady 19 530 Kč).

Senior žijící v bytě s menší spotřebou elektřiny
Senior žije v nájemním bytě v Praze, elektřinu využívá na běžné spotřebiče, svícení a vaření. Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc Kč. Faktura na elektřinu se meziročně zvýšila z 9 000 Kč na 11 500 Kč. Skutečné měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč.