Děkuji, vážený pane předsedo, vážené senátorky, senátoři,

dovolte mi, abych tady zastoupil pana premiéra a podal informaci za něj, za vládu, o výsledcích jednání Evropské rady, která proběhla 23. až 24. června 2022.

Zasedání se věnovalo tématům, jako byly: širší Evropa, Ukrajina, přihláška Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU, hospodářské záležitosti, konference o budoucnosti Evropy a vnější vztahy.

Samotnému zasedání Evropské rady předcházelo setkání vedoucích představitelů EU a zemí Západního Balkánu. Tématem byly vztahy EU s tímto klíčovým regionem v aktuálním geopolitickém kontextu, ruská agrese vůči Ukrajině.

Setkání dle plánů proběhlo bez výstupů, avšak silně rezonovalo zejména téma potřeby urychlení integračního procesu. České předsednictví se tomuto tématu bude intenzivně věnovat.

Teď stručně k jednotlivým tématům Evropské rady.

Širší Evropa. Evropská rada vedla otevřenou strategickou diskusi o vztazích EU s jejími partnery v Evropě. Diskuse se odehrála v kontextu iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření evropského politického společenství. V rámci debaty se narýsovala shoda, že říjnový neformální summit v Praze za českého předsednictví bude klíčovým momentem, kde by mohlo proběhnout první setkání v tomto formátu. Dle očekávání byla v obecné rovině iniciativa přijata pozitivně. Největší nejasnosti panovaly ohledně formátu a zemí, které by měly být zahrnuty. Vláda ČR vítá shodu většiny členských států na co nejméně institucionalizovaném formátu, který v žádném případě nesmí nahrazovat proces rozšíření. V diskusi se předběžně mluvilo o frekvenci dvakrát ročně.

O detailech bude zítra jednat předseda evropské vlády s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Další téma Ukrajina – Evropská rada se vrátila k ruské agresivní válce proti Ukrajině a zopakovala podporu ve všech dimenzích včetně důrazné podpory v oblasti vojenské. Evropská rada opětovně rázně odsoudila agresi a útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Dále také připomněla přijetí šestého sankčního balíčku a zavázala se k další práci na sankcích a zamezování jejich obcházení. Evropská rada připomněla i schválenou makrofinanční pomoc ve výši 9 miliard euro a vyzvala Komisi k urychlenému představení konkrétního návrhu na rekonstrukci Ukrajiny. Evropská rada se také vyjádřila k zodpovědnosti Ruska za potravinovou krizi, zobecněnou blokacemi vývozu, zejména přes přístavy, a krádeže zemědělských produktů Ukrajiny. V tomto kontextu podpořila snahy o zabezpečení vývozů a podporu produkce skrze různé iniciativy, například zemí G7 nebo OSN. Vláda České republiky přivítala shodu na silné podpoře Ukrajiny a také odkaz na potřebu urychlené práce na rekonstrukčních snahách.