Ministr Jurečka: Věková hranice dožití se zvedá už teď u mužů i žen

29.05.2024 14:02 | Zprávy

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 29. května 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Ministr Jurečka: Věková hranice dožití se zvedá už teď u mužů i žen
Foto: Hans Štembera
Popisek: Celostátní konference KDU-ČSL podpořila Jurečku, za své lživé výroky ohledně vánočního večírku nepadl

Děkuji moc. Dobré ráno nebo dobré dopoledne, jak kdo chceme. Děkuji za tu debatu, která se tady otevřela včera večer a ve které teď pokračujeme, protože je velmi věcná. Myslím si, že je potřeba, abychom si tady uvědomili několik souvislostí. Děkuji za to, že už někteří z vás řekli, odlišujeme, protože i dnes ten systém v tomhle to neumí nastavit, (Nesrozumitelné.) mnohokrát, jaká je otázka problematika doby dožití ve zdraví a jaká je předpokládaná doba dožití. To jsou dvě věci, které ani dnešní systém neumí nějakým způsobem nakombinovat vzájemně. A můžeme se tady o tom společně přít, ale proto právě, abychom dokázali najít nějaké hodnoty, které jsou co nejvíce objektivní, a aby i v budoucnu tady nebyly spory a diskuse mezi různými politickými pohledy na tu věc, tak se stejně jako celá řada jiných států díváme na to, co je opravdu statisticky nejobjektivnější, neříkám, že to je stoprocentně objektivní, ale nejobjektivnější, a to je právě to, jakým způsobem můžeme tu hranici věku odchodu do důchodu nastavit, aby byla v rámci možností předvídatelná, s dostatečným předstihem a i na základě dat, a tedy to je ta předpokládaná doba dožití.

Já si dovolím tady přesně popsat ten mechanismus, jak vlastně je nastaven. My nemůžeme stanovit důchodový věk, až když budeme vědět, kdy se jednotlivé generace v průměru skutečně dožijí.

To je v okamžiku, kdy to uzavřeme - tu časovou řadu. A to se v případě třeba našich životů dozví naše děti, naše vnoučata. Ti to budou moci uzavřít opravdu přesně statisticky, protože budou mít počátek a konec a budou si schopni říct přesně, jaká byla přesná statistická hodnota dožití toho populačního ročníku. Takže si myslím, že logicky tohle prostě není možné, pokud my chceme něco stanovovat dopředu a predikovat. To znamená, je tam nějaká míra určité nejistoty, ale pracujeme s nějakým velmi přesným odhadem demografů a Český statistický úřad z něho následně potom stanovuje tu dobu, kdy my jsme k tomu přidali ten vzorec.

Takže já to nyní popíšu dál. To znamená, my chceme, aby ten důchodový věk byl stanovený s předstihem, nechceme ho stanovovat až třeba v šedesáti pěti letech, což bychom měli ještě přesnější hodnotu, ale rozhodli jsme se to stanovit s tím předstihem těch patnácti let v populačním ročníku, který dosáhne padesáti let věku, aby ti lidé viděli, kdy to přesně pro ně - ten rozhodný okamžik nastane.

Vyhodnocujeme prodlužování naděje dožití mezi jednotlivými generacemi, a to vždy ve věku padesáti let. A pokud se ta naděje dožití těch sousedních generací ve věku padesáti let prodlouží, tak předpokládá, že se prodlužuje naděje dožití mezi těmito generacemi zákonitě i v tom vyšším (věku) odchodu do důchodu. To znamená, jestliže mezi těmi jednotlivými generacemi těch populačních ročníků se naděje dožití prodlouží o jeden měsíc, tak stejně my posunujeme tu hranici věku odchodu do důchodu. Pokud by ta naděje dožití se nám zvýšila rychleji a více, tak hranice věku odchodu do důchodu se nemůže mezi jednotlivými populačními ročníky narození posunout o více jak dva měsíce. Dnes se nám může posunout až o šest měsíců, což se nám taky v některých případech, především u žen, děje.

Prosím pěkně, nemůžeme zaměňovat tu naději dožití při narození, nemůžeme ji zaměňovat s naději dožití v padesáti letech a v šedesáti pěti letech, protože tam se logicky do toho populačního ročníku promítá i to, kdo z toho populačního ročníku zemře do té hranice věku odchodu padesáti let, šedesáti pěti let. To znamená, to je nutné si také uvědomovat, že se bavíme potom skutečně o té části toho populačního ročníku, která se dožívá věku šedesáti pěti let, začne pobírat ten důchod. Takže to je potřeba ještě si uvědomit tuto souvislost. Podle naděje dožití ve věku šedesáti pěti let důchodový věk stanovit nemůžeme z jednoho prostého důvodu, nemůžeme lidem tedy říci, jaký bude důchodový věk několik měsíců předtím, než do toho důchodu skutečně nám budou odcházet.

Teď si dovolím to ještě okomentovat vlastně z toho úhlu pohledu, který vlastně nám přesně ještě doplňuje Český statistický úřad. To znamená, podle údajů databáze ČSÚ měli padesátiletí muži v roce 2015 před sebou průměrně 27,7 roku a ženy 32,6 roku. O čtyři roky později, v roce 2019 byla naděje dožití padesátníků 28,4 roku a padesátnic 33,3 roku. Doba dožití se padesátiletým za pět let tak protáhla asi o osm měsíců. Zhruba o tolik by se jim tedy mezi lety 2015 až 2019 podle navrhovaného nového výpočtu odsunula i doba nástupu do důchodu, tedy asi o měsíc až dva ročně. Věková hranice se zvedá už teď u mužů každý rok o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři - současný stav, který tady máme.

To znamená, je potřeba si uvědomit to, že nepracujeme s celým tím populačním ročníkem, protože mezi tím narozením a dosažením věku padesáti let část toho populačního ročníku také umírá. Bavíme se o tom, že to počítáme pro ty jednotlivé ročníky a srovnáváme vždycky ten ročník další a tu předpokládanou demografickou prognózu, kolik bude ta předpokládaná doba dožití. Nic přesnějšího nemáme doteď. S tím principem v zásadě pracujeme i dnes, s tím, že my tady oproti tomu dnešnímu stavu upravujeme jednu věc. My neříkáme, že to jednou za pět let má posoudit vláda a má to stanovit, ale vlastně říkáme, že ten princip a mechanismus, který máme už i dnes, ukotvujeme do předvídatelného mechanismu v zákoně tak, aby do toho budoucí vlády nemusely zasahovat a aby to bylo objektivní, férové, předvídatelné pro všechny budoucí populační ročníky. To je ta změna, která nám v tomto systému nastává.

A pokud se podíváme ještě na ty otázky, které tady zaznívaly z pohledu pobírání důchodů, tak já bych to tady chtěl uvést na pravou míru a teď vám řeknu statistická data z výročních zpráv a výstupů Českého statistického úřadu. Tak můžu říct jenom namátkou. Tak pro ty, u kterých vlastně můžeme už uzavřít tu statistiku, to znamená pobírání jejich důchodů skončilo v roce 2022, tak v případě mužů pobírali důchod 19,33 roku, v případě žen v průměru 28,58 a za tu celou populaci to bylo 24,55 roku. Když se podíváme například na - třeba u těch, u kterých končila doba pobírání důchodu v roce 2005, tak u mužů to bylo 17,98, u žen 24,55 a v průměru to bylo 21,57.

V tom návrhu, který my stanovujeme, a v tom mechanismu říkáme, že ta doba minimální, průměrná pobírání důchodů bude 21 a půl. Ona může být i malinko vyšší, ale je to minimální doba.

Tak tolik asi k těm datům. Je to obsahem i zpráv Českého statického úřadu, kde vidíte přesnou dobu pobírání mužů i žen, vidíme to tam - myslím, že 20 let zpětně -průměrné doby pobírání celé té populace jak mužů a žen, společně. Děkuju.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šulda (KSČM): Další nehoráznost z vládní dílny

4:31 Šulda (KSČM): Další nehoráznost z vládní dílny

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na vládní návrh novely trestního zákoníku