Vážený pane předsedo vlády,
vážení vedoucí zastupitelských úřadů,
vážení hosté, kolegyně a kolegové,

jsem moc rád, že vás, kteří reprezentujete naši zemi v zahraničí, mohu takto oslovit u příležitosti zahájení porady vedoucích zastupitelských úřadů. Jsem opravdu rád, že po dvou letech může naše tradiční porada proběhnout fyzicky.

Jsem ve funkci ministra zahraničních věcí pouze krátce, proto bych chtěl především využít své zkušenosti posledních měsíců, abych zhodnotil a ocenil fungování našeho rezortu a nastínil vám své vidění efektivní zahraniční politiky, která dokáže sloužit českým národním zájmům a tedy i českým občanům.

Nelze na úvod opomenout, že se zde dnes scházíme ve stínu krizových událostí minulých dnů souvisejících s překotným stažením spojeneckých vojsk z Afghánistánu.

Jsem rád, že k dnešnímu dni jsou již bezprostřední výzvy spojené se stažením českých vojáků a spolupracovníků do velké míry vyřešeny.

Přestože nelze výsledek celého dvacetiletého působení v Afghánistánu označit jako úspěch, jsem pyšný na českou armádu i na naši diplomacii za všechnu práci během dvaceti let našeho působení v této zemi a významně pak za jejich činy v posledních dnech. Ukázali jsme, že plníme své závazky a že dokážeme obstát často lépe než mnohé větší a významnější země.

Myslím ale také, že bychom v této bouři posledních dní neměli zapomenout na dlouhodobé dopady událostí v Afghánistánu, které se s největší pravděpodobností projeví ve střední Asii a na Blízkém východě. A pochopitelně se mohou projevit i v transatlantických vztazích. Měli bychom je umět dát do kontextu širších globálních změn.

Na konečné hodnocení je samozřejmě ještě příliš brzy, ale byl bych rád, kdybyste věnovali pozornost právě těmto významným změnám.

Dámy a pánové,

ač se nechci příliš vracet do minulosti, nemohu zde nezmínit boj proti koronaviru, který rámoval a do velké míry i definoval naši práci v posledním roce a půl.

Jakkoli byly poslední měsíce složité, dovoluji si tvrdit, že jsme také v této zkoušce jako ministerstvo zahraničních věcí obstáli.

A to především v jednání s řadou zemí o zjednodušení podmínek vstupu pro české turisty, zde bych zejména zmínil příklad Chorvatska, ale také jsme i dokázali pravidelně a operativně informovat o cestovatelských změnách naše občany prostřednictvím internetových stránek, sociálních sítí i call centra.

Nebylo to jednoduché a určitě se udělaly chyby, ale Covid nás také mnohé naučil. Především ve střední Evropě, tedy s našimi nejbližšími sousedy, jsme museli řešit řadu praktických problémů spojených s Covidem a přeshraničním cestováním.

Projevila se také velká míra solidarita, ať už co se týče zapůjčení vakcín nebo darování testů. Toto posílilo spolupráci nejen v rámci V4, ale posílilo i naši spolupráci s Rakouskem a Německem. V případě Německa, které čekají brzo volby, bude pro naši diplomacii nesmírně důležité začít ihned budovat dobré vztahy s novou vládou v Berlíně.

V rámci Evropské unie přes veškeré přešlapy, jsme dokázali využít možnosti, které nám naše členství dává. Jako členská země jsme dokázali využít společný nákup vakcín, zapojili jsme se naplno do přípravy Národního plánu obnovy financovaného z unijního rozpočtu, který nám pomůže s ekonomickou obnovou po Covidu.

Ale ukazujeme, že také dokážeme být solidární. Nyní programem COVAX poskytujeme vakcíny i méně rozvinutým zemím Afriky, Asie a našeho nejbližšího sousedství. Evropská unie i přes nutná omezení volného pohybu osob a některé další problémy prokázala, že je životně důležitou pro zajištění naší bezpečnosti a prosperity. Nesmíme dovolit, abychom se z této krize nepoučili. Evropská unie se musí více zaměřit na praktické kroky, které pomáhají občanům členských států. To je také její smysl. Ty bychom také měli zdůrazňovat.