„V rozpočtu na rozvoj venkova jsme kráceni nejvíce ze všech členských států. V porovnání se současným programovým obdobím o přibližně 16 procent, přitom vůbec nejsou jasná kritéria, která Komise použila pro stanovení výsledné obálky pro jednotlivé země,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Hlavním bodem jednání Rady ministrů v Lucemburku byla právě nová pravidla SZP, a to včetně finančního rámce na rozvoj venkova a přímých plateb. V novém rozpočtovém období je na celou SZP připraveno zhruba o 5 procent méně peněz než v současném období, všechny státy proto budou kráceny. V rámci rozvoje venkova v průměru přibližně o 15 procent, ČR však ze všech zemí nejvíce. Z tohoto důvodu se ČR připojila k dalším zemím a vyzvala, aby byla zachována alespoň stávající úroveň financování jako v současném období.

Za nejproblematičtější Česká republika dlouhodobě považuje povinné zastropování přímých plateb. Nově komise navrhuje postupné krácení finančních prostředků ve výši 25 % pro částku od 60 tis. do 75 tis. EUR přímých plateb, 50 % od 75 tis. do 90 tis. EUR, 75 % od 90 tis. do 100 tis. EUR a 100 % nad 100 tis. EUR.

„V České republice máme největší průměrnou rozlohu podniků a také pátou nejvyšší četnost podniků nad 100 hektarů. Navrhované zastropování by se tak dotklo podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou. Jde zhruba o 1900 podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají polovinu všech lidí v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu včetně 89 procent dojnic. To všechno jsou důvody, proč nemůžeme s povinným zastropováním souhlasit,“ uvedl ministr Milek.

Za důležité rovněž považuje, aby pravidla SZP po roce 2020 byla jednodušší a zemědělcům ubyla administrativa. Tomu neodpovídá např. nová podmínka prokazování „skutečného zemědělce“, přičemž podobná podmínka aktivního zemědělce byla v současném programovém období změněna na dobrovolnou.

Každá země by také měla mít možnost sama rozhodnout, na základě národních specifik, které nástroje použije, aby mohla lépe reagovat na strukturální potřeby sektoru. „Základní nástroje, jako jsou zastropování, degresivita nebo platba na první hektary, by podle nás měly zůstat dobrovolné,“ řekl ministr Milek.

Na Radě ministrů se hovořilo rovněž o návrhu nařízení k Evropskému námořnímu a rybářskému fondu. Česká republika uvítala avizované zjednodušení legislativy v této oblasti, zejména v definování priorit a oblastí podpory, které umožní větší flexibilitu pro členské státy s ohledem na jejich specifické podmínky. Produkce ryb a s ní spojené rybníkářství plní na českém venkově tradiční a nezastupitelnou environmentální, sociální, kulturní a historickou roli.

Ministři se věnovali i situaci na komoditních trzích či ochraně včel a dalších opylovačů. Maďarská delegace předložila společné prohlášení ministrů zemědělství Visegrádské skupiny a dalších sedmi zemí k iniciativě BIOEAST. Ta se týká rozvoje znalostního zemědělství, akvakultury, lesnictví a bioekonomie.

V rámci bilaterálního jednání se ministr Jiří Milek shodl s německou ministryní výživy a zemědělství Julií Klöcknerovou na potřebě reálného zjednodušení pravidel SZP. Za důležité považují, aby zemědělcům skutečně ubyla administrativní zátěž. Tématem jednání byla i aktuální situace ohledně afrického moru prasat nebo vzájemná spolupráce v oblasti výzkumu.